Velkolepé divadlo středověku: První pitvy se prováděly jako anatomická show pro stovky lidí

Položili jste si někdy otázku, kdy a kde se konaly ty první a jaký vlastně měly význam? Středověk sice pitvání mrtvol zakazuje, ale na druhou stranu podívat se tehdy do nitra lidského těla je docela snadné.

Dosti se často totiž nebožtíci buď vaří (typické pro mrtvé účastníky křižáckých tažení, kteří si přáli být pohřbeni doma), nebo třeba balzamují, aby vydrželi určitou dobu do plánovaného pohřbu. Jenže papež roku 1299 zakáže i balzamování. Vlastně tím nepřímo nahraje doktorům k tomu, aby se na pitvání vrhli.

Dojde k tomu velice brzy. Už roku 1302 proběhne na univerzitě v italské Bologni první soudní pitva. Cílem je totiž zjistit, jak mrtvý zemřel - jde o otravu. Veřejně se první mužské tělo pitvá 12. února 1404 ve Vídni. Odborníci na ni mohou zdarma, veřejnost musí zaplatit. Dokonce se tu podává cukroví a k pití víno a pivo. Zda ale někomu viděné vnitřnosti nezkazily apetit, o tom není nic známo. O 48 let později se Vídeňáci dočkají i pitvy ženského těla, na kterou ale veřejnost nesmí. 

Za vnitřnostmi i na karneval

Není také jednoduché vůbec sehnat mrtvolu k pitvě, protože tenhle akt je pořád sledován s nelibostí. Proto se mrtvoly kradou z márnic a hřbitovů. Výjimkou nejsou ani univerzitní profesoři, kteří si materiál opatřují podobným způsobem. Docela brzy se ale z trochu pokoutní akce určené hlavně ke vzdělávání lékařů a mediků stává naprosto veřejné a hodně oblíbené divadlo.

Související

Petr Hájek

Podle tohoto slavného obrazu z roku 1915 zjistíte, jak…

Petr Hájek

Odvrácená stránka každého z nás: Psychologové…

Theatrum anatomicum čili anatomické divadlo jako první zakládá v Basileji Felix Platter. Dole se nachází otáčecí pitevní stůl a kolem něj nahoru lavice jako v antickém amfiteátru. Do toho v italské Padově se vejdou rovnou tři stovky lidí.

VIP lístky dostanou dobové celebrity, za nimi pak profesoři, lékaři, medici a lazebníci, a nakonec zbyla místa i pro platící veřejnost. Nezřídka se pitva stala doplňkem nějaké společenské akce, včetně třeba karnevalu.

Premiéru v Praze obstaral Jan Jesenský 

U nás v Čechách proběhla první pitva 8. června 1600. Jejím hlavním aktérem se stal lékař a filozof Jan Jesenský. Pitvě na univerzitní půdě pražské Rejčkovy koleje podrobil jistého oběšeného odsouzence. Pitvání probíhalo po dobu pěti dnů a zvláštního divadla se tehdy zúčastnilo asi 5000 lidí. Jako první vyndal Jesenius vnitřnosti, které se nejrychleji kazí, následoval hrudník, mozek a nakonec končetiny. 

Asistentem Jeseniovi byl pražský lékař Adam Zálužanský ze Zálužan. Podrobný průběh celé akce Jesenius zaznamenal ve svém spisku "Anatomiea Pragae anno MDC solenniter administrate historia". Jde ale spíš o vyprávění, jak všechno probíhalo, vědecký přínos jeho dílka není příliš velký. Zároveň bychom ale měli dodat, že tím zvýšil prestiž pražské univerzity. Vzbudil spoustu rozporuplných reakcí. Tehdejší odborníci zářili nadšením: něco takového Praha ještě nezažila. Laici a zástupci církve ovšem tehdy zuřili.