Meteorit velikosti fotbalového míče při dopadu minul Českou republiku, přestal svítit pouhých 18 km nad zemí

 
Další 1 fotografie v galerii
Meteorit Renchen obíhal před srážkou se Zemí Slunce po relativně málo výstředné dráze / Pixabay
Astronomové mají další meteorit s rodokmenem, tedy takový, o němž ví, odkud ze Sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším.

Zatím byl neoficiálně pojmenován Renchen, protože čtyři meteority z tohoto pádu byly nalezeny na území Německa, a to na základě českých výpočtů.

Scénář tohoto pádu, vedoucí k nálezu meteoritů, určili pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR analýzou záznamů pořízených přístroji v české a německé části Evropské bolidové sítě.

A k čemu vlastně došlo? V úterý 10. července, krátce před půl dvanáctou místního času, ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid.

S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá.

Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.  

Podle výpočtů vědců z Astronomického ústavu obíhal tento meteroid před srážkou se Zemí Slunce po relativně málo výstředné dráze, která je mírně skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy.

V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci, než je dráha naší planety Země a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu typu Apollo pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Mohlo by vás zajímat

Reklama