Čeští vědci objevili, jak je možné zastavit růst rakovinných buněk a nádorů

Rakovinné buňky s poruchou mtDNA nerespirují, a proto nemohou tvořit pyrimidiny / Pixabay
Mitochondrie jsou malé vnitrobuněčné útvary, které v buňce produkují energii nutnou k celé řadě procesů včetně buněčného růstu, základního atributu nádorové tkáně.

Produkce energie v mitochondriích je závislá na mitochondriálním „dýchání“ (respiraci), tedy spotřebě kyslíku. Důležitou vlastností mitochondrií je přítomnost vlastní dědičné informace – mitochondriální DNA (mtDNA), která je pro proces respirace nezbytná.

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV zjistili, že rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA si po vnesení do laboratorní myši musí obnovit respiraci „krádeží“ mitochondrií s nepoškozenou mtDNA z okolních, nerakovinných buněk. V opačném případě nejsou schopny vytvořit nádor. Nebylo však zřejmé, proč je respirace pro tvorbu nádorů tak důležitá. Tuto otázku se nyní podařilo v navazujícím výzkumu objasnit.

Souvislost mezi neschopností tvořit nádory a nedostatkem energie se však neprokázala. Bylo potřeba začít hledat novou cestu. Během ní vědci zjistili, že důvodem je zapojení mitochondriální respirace do tvorby pyrimidinů – stavebních kamenů DNA, jejíž tvorba je pro růst buněk nezbytná.

Rakovinné buňky s poruchou mtDNA nerespirují, a proto nemohou tvořit pyrimidiny. Tím dojde k zablokování jejich růstu a potlačí se i zvětšování celého nádoru. Po získání mitochondrií z okolních buněk a obnovení respirace mohou rakovinné buňky opět produkovat pyrimidiny a růst. Nádor se opět začíná obnovovat.

Výše uvedený mechanismus by mohl být sdílený mnoha typy nádorů, neboť univerzální vlastností rakovinné buňky je překotný růst, k němuž je zapotřebí intenzivní tvorba pyrimidinů. Nový objev tak pravděpodobně povede k návrhu nových, širokospektrých protirakovinných látek.

 
Vstoupit do diskuze  (3)

Mohlo by vás zajímat

Reklama