Produkce biopotravin představuje podle nové studie nečekaně velkou zátěž pro životní prostředí

 
Další 2 fotografie v galerii
Větší využívání půdy v ekologickém zemědělství vede nepřímo k vyšším emisím oxidu uhličitého díky odlesňování / Pixabay
K pěstování ekologických plodin se používá více půdy, která produkuje až o 70 % více oxidu uhličitého, alespoň to tvrdí nová švédská studie. Nedostatek chemických hnojiv znamená, že je k pěstování plodin nutné použít více půdy. Podle vědců tak ekologické maso a mléčné výrobky více ovlivňují klima.

Nový výzkum ze Švédska tvrdí, že organicky pěstované rostliny jsou pro životní prostředí horší, než konvenčním způsobem vyráběné potraviny. Autoři studie dokonce říkají, že ekologické maso a mléčné výrobky jsou z pohledu klimatu horší, než jejich standardní ekvivalenty.

Studii prováděli výzkumní pracovníci z Chalmers Univerzity ve Švédsku. „Organický pěstovaný hrách má podle studie o 50 % větší dopad na klima, než hrách tradiční,“ uvádí vedoucí vědecký pracovník Stefan Wirsenius. „U některých potravin je rozdíl ještě větší, třeba u organické švédské ozimé pšenice, tam je rozdíl více než 70 %.“

Nižší výnosy na hektar 

Výzkum přišel na důvod, proč mají ekologicky pěstované potraviny na klima horší vliv. Výnosy na hektar jsou totiž mnohem nižší, a to především proto, že se nepoužívají hnojiva. Abyste vypěstovali stejné množství biopotravin, potřebujete tedy mnohem větší plochu půdy.

„Větší využívání půdy v ekologickém zemědělství vede nepřímo k vyšším emisím oxidu uhličitého díky odlesňování,“ říká Wirsenius. Dodává také, že „světová produkce potravin je řízena mezinárodním obchodem, takže i ve Švédsku ovlivňujeme odlesňování v tropických oblastech. Pokud použijeme více půdy pro stejné množství potravin, přispějeme nepřímo k většímu odlesňování jinde ve světě.“ 

Situace se vztahuje i na maso a mléčné výrobky 

Protože ekologická produkce masa a mléka používá organické krmivo, vyžaduje také více půdy, než konvenční produkce. „To znamená, že zjištění, která platí pro organicky pěstovanou pšenici se v zásadě vztahují také na maso a na mléčné výrobky,“ tvrdí.

Poznamenává ale, že zatím nedělali žádné konkrétní výpočty vztahující se na mléko a maso, nemají tedy žádné konkrétní příklady. Použili nový způsob měření s cílem vyhodnotit dopad většího využívání půdy, které přispívá k vyšším emisím oxidu uhličitého z odlesňování. Studie patří mezi první na světě, jež tento způsob měření využívá. 

Vliv výroby potravin na klima vzroste 

„Skutečnost, že větší využívání půdy vede k většímu dopadu na klima nebylo v předchozích srovnáních mezi organicky vyráběnými a konvenčními potravinami často bráno v úvahu,“ uvádí Wirsenius.

Říká, že tento efekt může být mnohokrát větší než účinky skleníkových plynů, které se sem většinou zahrnují. Ve Švédsku přitom existují politické cíle zvýšit produkci biopotravin. Pokud by tyto cíle byly realizovány, vliv švédské výroby potravin na kvalitu klimatu by pravděpodobně hodně vzrostl. 

Změňte způsob stravování, přejděte na rostlinné bílkoviny 

Výzkumníci si ale nemyslí, že by svědomití spotřebitelé měli přejít na nakupování neekologických potravin. „Druh jídla je ale často mnohem důležitější. Například jíst organické fazole nebo organicky pěstované kuře je pro klima mnohem lepší, než jíst tradiční hovězí maso,“ uvádí Wirsenius.

A doplňuje, že ekologické potraviny mají v porovnání s těmi konvenčními hned několik výhod. Jsou to například dobré životní podmínky pro hospodářská zvířata. Spotřebitelé, kteří chtějí přispět k pozitivním aspektům výroby biopotravin, aniž by se zvýšil jejich vliv na klima, mohou změnit způsob stravování. Badatelé zjistili, že nahrazení hovězího a jehněčího masa a tvrdých sýrů rostlinnými bílkovinami jako například fazole, má největší efekt.

#zemědělství #plodiny #ekologie #klima #půda #sýry #fazole #maso

Mohlo by vás zajímat

Reklama