Zbaví se lidstvo alergií? Čeští vědci zkoumají účinky miltefosinu v žírných buňkách

Léčba nemocí, jejichž vznik je spojen s narušenou funkcí žírných buněk, je obtížná / Pixabay
Podle statistik trpí na nějakou frormu alergie každý pátý Čech. A nyní přichází s možnou léčbou čeští vědci: žírným buňkám se někdy říká i imunitní, protože mají důležitou – a často i problematickou – roli v alergických reakcích a při vzniku některých autoimunitních chorob, jako je revmatická artritida nebo roztroušená skleróza.

Vyskytují se v různých tkáních, především pak v kůži a na sliznici střeva. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nyní zkoumají potenciálně účinnou látku, která působí při jejich aktivaci.

Léčba nemocí, jejichž vznik je spojen s narušenou funkcí žírných buněk, je obtížná a poptávka po nových terapeutických přístupech, se zvyšuje. Jedním z nových kandidátů, které cílí na aktivační dráhy těchto buněk, je látka miltefosin. 

Miltefosin se v současnosti užívá pro léčbu některých jiných onemocnění, jakými jsou například parazitická onemocnění způsobená prvoky z rodu Leishmania. Jeho vedlejší účinky již byly detailně studovány a prokázalo se, že jsou mírné a reverzibilní. 

Molekulární mechanismy jeho působení v žírných buňkách byly nicméně až doposud neznámé. Jejich objasnění je úspěchem nejen z pohledu základního výzkumu, ale mohlo by vést také k novým přístupům léčby zánětlivých reakcí a alergií.

Vědcům z oddělení biologie cytoskeletu Ústavu molekulární genetiky se podařilo prokázat, jak miltefosin působí při aktivaci žírných buněk. Ty jsou totiž aktivovány alergeny, mezi které patří například složky pylových zrn či roztočů z domácího prachu. Imunitní systém vytváří proti těmto alergenům protilátky typu IgE.

Navázání žírné buňky na antigen prostřednictvím IgE způsobí uvolnění zánětlivých látek (např. histaminu) z žírných buněk do jejich okolí. Tento proces je spojen s reorganizací buněčného cytoskeletu, který tvoří v každé buňce trojrozměrnou dynamickou síť proteinových vláken. Díky výzkumu se zjistilo, že miltefosin při aktivaci žírných buněk tuto reorganizaci cytoskeletu zpomaluje (i vnitrobuněčný pohyb váčků obsahujících histamin a pohyb buněk za alergenem).

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama