Proč spadla vzducholoď Italia a kam odneslo její torzo zbývajících šest členů posádky?

Umberto Nobile, velitel mise, se dívá na variometr, který ukazuje změny výšky počítané v jednotkách délky za sekundu. Je mu jasné, že Natale Ceccioni nemluví do větru. Plavidlo velice rychle sestupuje, a to dokonce tempem neuvěřitelného půlmetru za sekundu.

Pokud se nepovede, aby loď rychle stoupla, nebo alespoň letěla vodorovně, nejpozději do deseti minut narazí do ledového masivu v Severním ledovém oceánu. Jenže nepomůže ani okamžitý rozkaz ke spuštění třetího motoru. Tím chce Nobile vyvolat vztlak. I když se třetí vrtule začne točit, rychlý pokles Italie to bohužel nezastaví. 

Mechanik přeslechne signál 

Navíc se loď podélně sklání, a to asi o dvacet stupňů. Příď je lehčí než záď. Proto Nobile rozkáže zastavit motory a připravit loď na nouzové přistání. Ani teď ale nic neproběhne jednoduše. Strojníci dostávají pokyny zvonkovým telegrafem. Jenže mechanik Attillio Caratti, které je v levé motorové gondole, patrně přeslechne Nobileho signál.

Související

Martin Pokorný

Ani vzduchová kapsa vám v lavině dle nového výzkumu…

Ilona Cílková

Jak mohou tučňáci stát dlouho na ledě, aniž by jim…

Nobile mu pak svůj rozkaz křičí, jenže to už je loď deset metrů nad ledovou masou. Vyděšeně pustí řízení i směrový kormidelník Finn Malmgren. Nobile vezme kormidla a alespoň se pokouší loď poslat k jedné rovné kře. To se ovšem nepovede. Utrhne se zadní motorová gondola a mechanik Vincenzo Pomella, který je v ní, je raněn a umírá. 

Devět mužů skončí na ledě

Gondola se smýká ledem a sněhem, až se kabina s částí posádky utrhne od zbytku lodi. Celkem devět lidí, včetně Nobileho, vypadne na led. Teď má loď lehčí hmotnost, a tak okamžitě začne stoupat vzhůru. Za pár minut zmizí v oblacích. Někteří trosečníci jsou zranění.

Nobile má zlomenou pravou ruku a nohu. Pravou nohu si zlomil kormidelník Ceccioni. Další vzduchoplavec Adalberto Mariano má něco s žebrem, Malmgren vykloubené rameno. Připravují se na smrt.

Naštěstí vypadne i vysílačka 

Mají ale nakonec štěstí. Na led totiž vypadne i spousta předmětů z lodi včetně krátkovlnné vysílačky, bedny s pemikanem, stravou polárníků. Podaří se jim vyslat nouzový signál. A dokonce uloví pomocí pistole i ledního medvěda. Trosečníci přežijí. Jejich nouzový signál po několika dnech zachytí ruský radioamatér Nikolaj Schmidt.

Dochází k velké záchranné akci, do které se zapojuje i slavný norský polárník Roald Amundsen, velký Nobileho rival, který bohužel při operaci zahyne. Všichni přeživší členové posádky jsou pak zachráněni 12. července 1928 sovětským ledoborcem Krasin. Běhounek o svém zážitku sepíše knihu Trosečníci na kře ledové. 

Zlomku depeše nevěnují pozornost

Ale co se stane se zbytkem osádky, tedy se šesti muži v torzu vzducholodi, která se znovu vznesla vzhůru? Zmizeli neznámo kde, spadli do moře a utopili se. Podpůrná námořní loď výpravy Ciita di Milano, její telegrafista Pedretti zachytit zlomek depeše, v níž rozeznal rukopis radisty Giuseppe Biagiho. Kapitán Romagny se ale domníval, že minimálně Biagi, ne-li všichni, jsou už mrtví, a proto není třeba tomu věnovat pozornost.