Postupné rozmrazování permafrostu může probudit prehistorické nemoci, včetně antraxu

Permafrost je schopen bakterie uchovat stovky tisíc let / Pixabay
Rozmrazování sibiřského permafrostu by mohlo probudit antrax a také prehistorické nemoci, jakmile teploty stoupnou nad 15 stupňů Celsia a vytvoří živnou půdu pro spící spóry, které zůstaly pohřbené už 2500 let.

Nejchladnější město na Zemi může rozpoutat obrovské epidemie antraxu a jiných pradávných nemocí. Permafrost zachycuje smrtící spóry nemocí, ale kvůli globálnímu oteplování pomalu taje. 

V Jakutsku v severovýchodním Rusku je zima 12 měsíců v roce, ale v současné době zde teploty rostou. Město je domovem starověkého permafrostu, který pohltil a zachytil prehistorická zvířata jako například již zaniklý druh divokých koní nebo mamutů. Tato zvířata mohla zemřít na antrax a další prehistorická onemocnění. Někteří vědci se proto obávají, že spící spóry se mohou po roztavení ledu probudit a uvolnit do ovzduší.

Propuknutí antraxu v roce 2016 již zabilo tisíce sobů a stovky lidí byly hospitalizovány v důsledku oživení starých spór antraxu v arktickém Jamalu. Přitom permafrost tvoří zhruba rozlohu dvou třetin Ruska, a to včetně jakutské oblasti. Jak permafrost pokračuje v tání, mohlo by dojít k uvolnění mnoha starých bakterií.

Permafrost je schopen tyto bakterie uchovat stovky tisíc, nebo dokonce i milion let. Jakutský biolog Boris Kershengolts, říká: „Spóry Anthraxu mohou zůstat v permafrostu naživu až 2500 let. To je děsivé vzhledem k rozmrazování zvířecích pohřebišť z 19. století." 

Když se mrtvoly zvířat dostanou z permafrostu a při vyšších teplotách roztají, mohlo by dojít ke katastrofě. Led v sibiřské oblasti je sice velmi hluboký, ale vědci v posledních letech zjistili, že taje do stále větší hloubky. Potíže způsobují i srážky ve sněhu, ke kterým v posledních desetiletích dochází. Teplota permafrostu je potom vyšší než teplota vzduchu. V současnosti se permafrost smršťuje tempem zhruba 5 centimetrů ročně. 

Hrozba epidemie je skutečná, protože vypuknutí epidemie antraxu v roce 2016 - první ohnisko za 70 let - v Arktidě v Jamalu na severozápadě Sibiře bylo spojeno právě s rozmrazováním permafrostu. Vědcům se podařilo izolovat kmeny Anthrax Bacillus anthracis a nezávisle na tom izolovali také kmen v Jakutsku v roce 2015, ačkoli tam nedošlo k žádné epidemii. Rozmrazování permafrostu také zhoršuje přítomnost tzv. metanových bomb.

Ty uvolňují velké objemy přírodních plynů, což urychluje tání trvale zamrzlé půdy. Vznikají tak obrovské struktury podobné kráterům, které mohou vyvolat exploze a uvolnit teplo. Metan obsahuje 30krát více energie než oxid uhličitý a je klíčovým skleníkovým plynem.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama