Vědci objevili v oceánu velrybu o 25 let starší než USA: Tito tvorové mohli plavat po Arktidě 268 let

To znamená, že velryby žijí v průměru 268 let. Ačkoli se neobjevila žádná, která by pocházela z roku 1751, vysvětluje to, proč byla ve velrybě, nalezené v roce 2007, zapíchnuta 200letá harpuna.

O velrybách, které žijí v Arktidě, bylo známo, že se dožívají nejméně 211 let. Jedna z nich byla datována pomocí aminokyselin z jejího oka. Ale australští vědci, kteří použili genetické „hodiny“ k předpovědi délky života zvířat, říkají, že velryby žijí ještě téměř o 60 let déle.

Vypracovali to díky studiu 42 genů a speciálnímu chemickému procesu, kterým velryby procházejí. Ten lze použít k předpovědi délky života. Autor studie Dr. Benjamin Mayne uvedl: „Obratlovci mají různou délku života, od trpasličí ryby pandaky drobné, tropické ryby, která žije pouhých osm týdnů, až po dlouhověkou velrybu černohlavou. Je neuvěřitelné si představit, že existuje zvíře, které žije téměř tři století a mohlo být již naživu, když kapitán Cook poprvé připlul do Austrálie."

Související

Ilona Cílková

Skalnatý povrch Země je výsledkem intenzivního…

Ilona Cílková

V Mexiku objevili silně jedovatého pavouka, který se…

Výsledky studie také pomáhají zjistit riziko vyhynutí zvířat. Nelze je ale použít k předpovědi délky života lidí, protože analyzuje spíše druhy, než jednotlivce. Poskytuje také pouze průměrné hodnoty. 

Při použití uvedené metody na vyhynulých druzích vědci zjistili, že například mamuti se dožívali zhruba 60 let, podobně jako sloni. Vědci také zjistili, že lidé mají maximální přirozenou životnost pouhých 38 let. Ke zjištění této maximální přirozené délky života člověka došli analýzou lidského genomu. Odpovídá to antropologickým odhadům délky života u koster lidí z hluboké minulosti. Zjistili například, že neandrtálci měli maximální životnost 37,8 let, podobně jako lidé žijící přibližně ve stejné epoše. Délka života současných lidí je proti jejich prvním pravěkým předkům více než dvojnásobná.

Fotogalerie

 

2

fotografie