Chůze naboso nebo s botami? Ideální je minimalistická obuv

Hrozí pak zranění, která při sportu bereme jako běžná. Asi před čtyřmi až šesti miliony let jsme začali chodit vzpřímeně. Stali se z nás skvělí chodci a běžci na dlouhé vzdálenosti. Klenuté nohy, dlouhé Achillovy šlachy a schopnost ochlazování pocením. Tohle všechno nám to umožnilo a umožňuje i dnes.

Po většinu času, i když je to dnes nemyslitelné, se chodilo a běhalo hezky naboso. Podle některých důkazů se obuv poprvé objevila před 30 tisíci lety. Teprve zhruba před sto lety se začaly objevovat informace o tom, že bota mění tvar nohy. I přesto se od 70. let odpružená obuv stala ve sportu standardem. Chůze naboso je ale přirozená. Schválně si někdy zkuste vyzout své boty a projít se po trávě. Ucítíte pocit svobody a úlevy.
 
Děti na Novém Zélandu ve věku dvanácti až devatenácti let běhají střední vzdálenosti naboso. Zajímavé ale je, že u těchto dětí, při porovnání s dětmi z jiných zemí, nebyla tolik významná bolest v oblasti kolen, kotníků a samotných chodidel. Francise to inspirovalo, se svými spolupracovníky udělal globální průzkum u mužů a žen, který vycházel ze starších studií, a zjistil, že  při výkonu bylo zraněno 35 až 50 procent běžců v oblasti kolen, holení, kotníků a samotných chodidel většinou na kosti a pojivové tkáni, jejíž hlavní funkcí je pomoc v přenášení síly ze svalů, aby se člověk mohl pohybovat. U druhu, který je uzpůsoben k dálkové chůzi a běhu, jsou to opravdu vysoká čísla.

Související

Radek Chlup

Náš nepřítel není podle odborníků sedavé…

Ilona Cílková

Návod na dlouhý život: Udržujte BMI pod 25,…

Francis se pak pustil do dalšího průzkumu – týkal se toho, jak lidé běhali před používáním bot a jak boty mění způsob běhu. Když běháme naboso, naše noha má kontakt se zemí. Kůže, vazy, šlachy a nervy mozek „krmí“ informacemi o přesné poloze naší nohy, o jejím napětí, roztažení a tlaku. Tyto kvalitně dodané informace umožňují přesnou kontrolu svalů – naše klouby udají polohu, která tlumí náraz a snižuje riziko poškození. Podle publikace boty snižují kvalitu informací, které proudí z chodidel do mozku. Proto máme při běhu tupější mechanismy, což zvyšuje rizika toho, že nad sebou nebudeme mít dostatečnou kontrolu.
 
Boty běžcům umožňují s více vzpřímenou pozicí těla přistát na zpevněné noze natažené dále před sebou. To ale vede k příliš velkým brzdným silám. S velkou pravděpodobností právě tohle hraje roli v častých zraněních při běhu. Dlouhodobé používání obuvi vede také k oslabení nohou a často k deformaci nebo zhroucení klenby chodidla. Naše nohy nejsou uzpůsobeny k tomu, aby se s těmito mechanikami vypořádaly.
 
Jsou ale boty a boty. Jedna studie například zjistila, že největším problémem jsou nejspíše polstrované paty, které při běhu stěžují práci svalů. Z pozorování ale vyplynulo i to, že v minimalistických botách bez této polstrované paty se síla a zdraví nohou zase postupně vrací.
 
Běh na boso navíc má i své nevýhody. Běžci, kteří sportují naboso, mají častější zranění lýtkových a Achillových šlach. Lidé, kteří běhají bez obuvi, mohou lehce tyto šlachy přetížit. Když totiž běháme bosí, děláme kratší kroky a svaly v oblasti kyčlí a kolen jsou vytíženější. No a také to nemusí být úplně pohodlná varianta vzhledem k samotnému povrchu, po kterém zrovna běžíte.
 
Vhodnou variantou jsou tedy minimalistické body bez polstrované paty. Jistě, je rozdíl běžet v těchto botách a naboso, ale běžci, kteří sportují právě v této obuvi, mají podobnější mechaniku jako bosí běžci. Kromě toho jsou chráněni před ostrými předměty na zemi.
 
Ale na vině nutně nemusí být výhradně boty. Zranění při běhu mohou vznikat i kvůli věku, předchozím zraněním, tělesné hmotnosti a náhlým změnám v tréningovém objemu.
Boty jsou pro nás relativně nové, ostatně stejně jako sedavé chování. Jsou jen jedním z vlivů, které ohrožují naše zdraví, a dá se tomu vyhnout volbou správné obuvi, alespoň občasnou chůzí naboso nebo kondičním cvičením.