Stavitelé nejstaršího města na světě dobře chápali geometrii

Tato stavba z období neolitu odráží zlom v lidské historii / YouTube
Architektura plná geometrie, tak by se dalo popsat nejstarší objevené město na světě Göbekli Tepe. Vzhledem k tomu, že jej údajně postavili neolitičtí lovci a sběrači, je to přinejmenším opět další otazník nad lidskou historií.

Göbekli Tepe je nejstarším městem na světě. Alespoň tedy v rámci toho, co jsme zatím dokázali „oprášit“. Jde o chrámový komplex, který byl lovci a sběrači postaven v období neolitu před více než 11 tisíci let.

My jsme tuto úchvatnou architektonickou kuriozitu objevili teprve v 90. letech. Podle odhadů je vykopáno pouze pět procent chrámu, přičemž pod tureckou půdou čeká na odkrytí spousta dalších struktur. 

Göbekli Tepe o několik tisíc let předchází jiné megalitické klenoty světové pokladnice, jako jsou egyptské pyramidy a Stonehenge. O to více probouzí naleziště zvědavost – kdo a jak takový monument postavil? S překvapivým pozorováním přišli izraelští archeologové z univerzity v Tel Avivu, podle nichž stavitelé při budování stěn a vztyčování sloupů moc dobře chápali geometrické principy, což je u lovců a sběračů z neolitu opravdu netypické

„Göbekli Tepe je archeologický zázrak,“ řekl archeolog Avi Gopher z univerzity v Tel Avivu, který vedl analýzu místa pomocí prostorových algoritmů. „Protože z těch dob neexistují žádné důkazy o farmářství, ani o domestikaci zvířat, je na místě domněnka, že místo vybudovali lovci a sběrači, architektonická složitost je pro ně však neobvyklá.“ 

Měření a analýza Göbekli Tepe vyloučila to, že by zde byly použity nesouvislé a oddělené struktury, naopak stavitelé vybudovali propojená náměstíčka a vápencové sloupy ve tvaru T, které byly navrženy sourodě dle jednoho plánu.

Dost zvláštní jsou tři nejvýznamnější prostory Göbekli Tepe – nepravidelně kruhovité areály B, C a D – které tvoří rovnostranný, téměř dokonalý trojúhelník. Tento vzorec mohl jednotlivé ohraničené placy hierarchicky členit. „Tohle jsem určitě neočekával,“ vyjádřil svůj údiv archeolog a spoluautor studie Gil Haklay. Všechna náměstíčka mají odlišné velikosti a tvary, proto je nepravděpodobné, že tyto středy vytvořily trojúhelník náhodou. 

Plánování a postavení takového monumentu v dobách tisíce let před psaným projevem by vyžadovalo používání a počítání jiných typů značek – jako jsou například rákosy rozložené na zemi – aby mohla být utvořena provizorní mapa celého objektu. Kromě toho ke zhotovení takhle ambiciózního projektu bylo potřeba mnohem více pracovní síly, než jsme si mysleli. 

Ale nehledejme v tom nutně jen zázraky, tyto geometrické plány mohly být zrealizovány v dlouhých časových rámcích, dost možná mohly být postupně budovány i po staletí. Bez ohledu na zapomenutá tajemství, archeologové připomínají, že tato stavba odráží zlom v lidské historii, a to ne jen v architektonické oblasti, ale i ve vývoji lidské společnosti, která už tehdy dokázala stvořit něco, co nám i dnes vyrazí dech. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama