Podle nového archeologického nálezu žili lidé a neandertálci v jeskyních pár kilometrů od sebe

Neandertálci a Homo sapiens sapiens mohli žít na společném území po dobu několika tisíc let / Pixabay
Homo sapiens sapiens poprvé dorazili na západ Evropy o 5 000 let dříve, než se dříve předpokládalo a možná se svým pobytem překrývali s posledními neandertálci (Homo neanderthalensis).

Archeologové, kteří prováděli vykopávky v jeskyni Lapa do Picareiro na pobřeží Atlantiku ve středním Portugalsku, objevili kamenné nástroje charakteristické pro moderní lidi.

Nálezy, datované do doby před 38 000 – 41 000 lety, spojují jeskyni s dalšími místy po celé Eurasii a Rusku, kde byly objeveny podobné nástroje. To podporuje teorii rychlého šíření Homo sapiens sapiens na západ po Eurasii v průběhu několika tisíc let od jejich prvního výskytu na jihovýchodě Evropy. 

Objev ve zmíněné skalní krasové dutině umožňuje pochopit styky moderních lidí a neandertálců v regionu a může pomoci osvětlit zmizení neandertálců. „Otázka, zda byli poslední přeživší neandertálci v Evropě nahrazeni nebo asimilováni příchodem moderního člověka, je dlouhodobým a nevyřešeným problémem,“ uvedl Lukáš Friedl ze Západočeské univerzity v Plzni. „Počáteční datování aurignacienských kamenných nástrojů v Picareiru pravděpodobně vylučuje možnost, že moderní lidé dorazili do země až ve chvíli, kdy už zde neandertálci nebyli, a to je samo o sobě vzrušující,“ dodal.

Aurignacienské kamenné nástroje jsou technologií spojovanou s aktivitami v raném novověku v Evropě. Doposud nejstarší důkazy pro výskyt moderních lidí jižně od španělské řeky Ebro pocházely z jeskyně Bajondillo na jižním pobřeží. Lidé sem pravděpodobně migrovali podél řek tekoucích ve vnitrozemí, ale je možné, že zvolili i pobřežní cestu. 

Nový objev v jeskyni Lapa do Picareiro přináší nabízí otázku, kdy a kde se moderní lidé poprvé objevili v Evropě a jaké styky mohli mít s neandertálci. Výkopy v jeskyni přinesly svědectví staré zhruba 50 000 let. Našly se zde jak kamenné nástroje, tak i zvířecí kosti svědčící o lovu a následném zpracování úlovků. Datováním kostí pomocí hmotnostní spektrometrie vědci zjistili, že moderní lidé přišli do této oblasti před 38 000 – 41 000 lety. Poslední neandertálci se zde zdržovali před přibližně 42 000 – 45 000 lety.

Ačkoli data naznačují, že moderní lidé přišli až po zmizení neandertálců, bylo zjištěno, že jeskyně „Oliveira,“ vzdálená jen 4,8 km odsud obsahuje důkazy o přítomnosti neandertálců ještě před 37 000 lety. To naznačuje, že tyto dvě skupiny tu mohly společně žít po dobu několika tisíc let.

Mohly si mezi sebou vyměňovat technologie, nástroje i přátele, což by vysvětlovalo, proč má mnoho Evropanů neandertálské geny. Pokud se ve vrstvách sedimentu, spadajících do přechodného období, najdou lidské fosilie, získáme o povaze vzájemného soužití ještě více informací. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama