Vražedný asteroid, který vyhubil dinosaury, možná přiletěl začátkem června

Moderní výzkum vedený za pomoci vyspělých technologií nás v posledních letech přiblížil k vůbec nejpřesnějšímu datování geologických období, respektive jejich rozhraní. V případě přelomu druhohorní éry a kenozoika jde zejména o datování katastrofické události, která vedla k vyhubení neptačích dinosaurů, ptakoještěrů nebo třeba velkých mořských plazů.

Nyní je tzv. událost K-Pg kladena do doby před 66,038 milionu let (+- 11 000 let). Tato přesnost je zhruba stejná, jako kdybychom dokázali datovat vznik Marobudovy říše (Marobud byl král germánského kmene Markomanů, sídlící zřejmě na našem území v době okolo přelomu letopočtu) s přesností na několik měsíců.

Jinak dlouhý den

V roce 1991 publikoval americký paleontolog Jack Wolfe ještě fantastičtějčí závěr - osudový asteroid prý dopadl někdy počátkem června! Pomiňme nepohodlný fakt, že doba jednoho roku (tedy časový úsek, za který oběhne planeta Země kolem hvězdy Slunce) byla v období pozdní křídy sice stejně dlouhá, ale počet dní se od současného lišil (jelikož se planeta otáčela o trochu rychleji kolem své osy – konkrétně asi o 30 minut každý den).

Související

Vladimír Socha

Poslední dinosauři měli dny o půl hodiny kratší…

Vladimír Socha

Oblohu v době dinosaurů by ani nejlepší současní…

Z toho vyplývá, že dní v roce bylo v období křídy asi 372 a počátek června tehdy nemusel odpovídat stejnému datu v roce současném. Podstatné je, jak vůbec autor studie k tomuto výsledku dospěl.

Lotosy svědectvím dávné katastrofy

Tento vědec se zaměřil na zkameněliny vodních rostlin z čeledi rdesnovitých, které dle jeho názoru na konci křídy právě při dopadu velkého asteroidu zasáhla „nukleární zima“ a padající prach či jiný drobnozrnný materiál pak uchoval rostliny přímo zamrzlé v tomto kritickém okamžiku v dějinách naší planety. Zmíněné rostlinné fosílie pocházejí z lokality Teapot Dome ve Wyomingu, a to přímo z K-Pg vrstvy, obohacené prvkem iridiem.

Wolfe zjistil, že velmi dobře zachované rostlinné části se v počtu tisíců exemplářů uchovaly ve vrstvách světlého jílu. Původním ekosystémem těchto na vodě plovoucích rostlin, ekologicky podobných dnešním stulíkům (Nuphar) a lotosům (Nelumbo), byly mělké stojaté vody s hloubkou nejspíš jen do dvou metrů.

Po dopadu nastala nukleární zima

Wolfe uvádí, že fosílie představují ještě typické křídové rostliny a liší se od svých paleocénních příbuzných. Sedimentační situace ukazuje, že zmíněné rostliny zahubila náhlá katastrofa, při které byly jejich rozvětvené oddenky vytrženy ode dna a po jisté době tlení je překryl jemný sediment, v němž zkameněly.

Změny ve stavbě květů dle autora dokazují, že rostliny před fosilizací prošly fází mrznutí – setkaly se s teplotou pod bodem mrazu. Vzhledem k tomu, že se dochovala také fosilizovaná semena a květní části, lze porovnáním se současnými příbuznými těchto rostlin přibližně určit vegetační periodu v dané sezóně, a tak vlastně odhalit, ve kterém období roku ke katastrofě došlo. V době, kdy na lokalitě Teapot Dome údajně začalo mrznout (možný následek již zmíněné „nukleární zimy“) Paranymphaea právě kvetla a produkovala semena.

Zkáza přišla v červnu

Na lokalitě podstatně běžnější taxon Nelumbites přitom ve stejnou dobu ještě nekvetl, což je ve shodě s jejich ekologickými obdobami dnes. Zde je samozřejmě třeba mít na paměti, že svět končící křídy byl mnohem teplejší než ten dnešní. Analýza meteorologických dat pro současné geografické rozšíření lotosů ukazuje, že dospělé květy se objevují asi dva měsíce před tím, než průměrná teplota dosáhne hodnoty 16 °C.

Stejná teplota nastala na konci křídy ve východním Wyomingu přibližně koncem dubna; rostliny z čeledi Nelumbonaceae kvetly zřejmě koncem června. Vzorek zkamenělých rostlin z Teapot Dome tedy nasvědčuje možnosti, že rostliny zde „zmrzly“ asi někdy počátkem června – a to je podle autora studie i doba dopadu asteroidu!

Mráz trval až dva měsíce

Vzhledem k tomu, že ony pravěké rostliny od těch současných dělí 66 milionů let a za tu dobu se mohly výrazně fyziologicky vyvíjet, je ale pravděpodobné, že zde může být chyba v rozmezí i několika týdnů. V dané vrstvě se objevují také tektity a šokem pozměněné křemeny, které svědčí o časové souvislosti s dopadem velkého mimozemského tělesa.

Dobře odlišitelných vrstev v Teapot Dome je několik a jejich rozbor ukazuje, že období „impaktní zimy“ trvalo nejméně 1 až 2 týdny a ne více než asi 2 měsíce. Autor studie provedl vlastní experiment se zmrazením a následným zahřátím současných lotosů a podle stadia rozkladu listů určil dobu tohoto tlení před pohřbením v sedimentu na přibližně 8 týdnů.

Teplota se okamžitě propadla až o 30 °C

Wolfe také uvádí, že ekosystém nebyl dopadem asteroidu zdaleka tak postižen, jak se často uvádí či ukazuje. Ani po odeznění první fáze „nukleární zimy“, kdy se průměrné teploty propadly z asi 19 °C na pouhých -5 až -10 °C, totiž nepřestaly růst četné keře a opadavé nahosemenné stromy, některé dokonce po několika týdnech až měsících opět kvetly (resp. vytvářely šištice).

Některé stálezelené dřeviny s širokými listy rovněž katastrofu bez problémů přežily. Wolfe zakončuje práci závěrem, že impaktem navozená zima měla podstatně menší efekt na jižní polokouli. Tato studie, která vyšla oficiálně 1. srpna roku 1991 (nedlouho po veřejném oznámení objevu kráteru Chicxulub) je i téměř tři desetiletí po svém vydání velmi zajímavým pojednáním a zaslouží si plnou pozornost.

Měl Wolfe pravdu?

Již v roce 1992 nicméně se závěry tohoto autora polemizoval například Douglas J. Nichols, jeho tehdejší kolega. Další paleontologové rovněž zastávají názor, že environmentální změny, vyvolané dopadem asteroidu, měly pozvolnější charakter a nelze je ve fosilním záznamu odhalit takto jednoduše. Byla vznesena oprávněná domněnka, že Wolfe možná špatně identifikoval pylová zrna fosilních rostlin a celou nálezovou situaci nesprávně interpretoval. 

Mnohé novější výzkumy od té doby nejspíš pozměnily také některé výchozí údaje a hodnoty, stejně jako přehodnotily roli jednotlivých fází fyzikálních účinků impaktu, závěry Wolfeho jsou ale i dnes částečně platné. Dopadl zabijácký asteroid před 66 miliony let opravdu v průběhu června?

Fotogalerie

 

3

fotografie