- Radek Chlup
- Věda a vesmír
- 28. prosince 2020
- 09:11
Naši předkové praktikovali v době ledové, stejně jako medvědi, zimní spánek
Hibernace, česky zimní spánek, je reakcí na zimní období. Živočichové tak ve fyziologickém útlumu, ve stavu zvaném hibernakulum, přečkávají nepříznivé, na potravu chudé měsíce. Přezimují například ježci, netopýři, křečci, syslové a medvědi.
Medvědi jsou při zimním spánku chráněni speciálními metabolickými procesy. Když se probudí, jejich kosti a svaly jsou v relativně nedotčeném stavu. Pokud si však zvířata neutvoří dostatečné potravinové zásoby, mohou skončit s řadou nemocí spojenými s nízkými zásobami tuku. Ty pak postihují jejich kosti a ledviny.
Vědci věří, že právě tohle byl případ pravěkých lidí, jejichž ostatky byly nalezeny v jeskyni Sima de los Huesos ve španělském pohoří Atapuerca. Archeologové zde našli tisíce kosterních pozůstatků homininů starých zhruba 430 tisíc let. Jedná se o nejstarší důkaz takového osídlení v západní Evropě a nejstarší hromadný hrob vůbec.
Za použití mikroskopie, histologie, CT skenování a makrofotografie výzkumníci zjistili podobné znaky hibernace jako v případě ostatních přezimujících živočichů. Popsali sezónní výkyvy na kostech. Růst kostí se totiž během zimy úplně zastavil, přičemž zkameněliny obsahovaly zvýšené hladiny vápníku a fosforu. Také našli nedostatek vitamínu D, což poukazuje na nízkou přítomnost slunečního světla.
„Hypotéza o hibernaci je v souladu s genetickými důkazy a se skutečností, že hominini v Sima de los Huesos žili během doby ledové,“ uvádějí paleoantropologové Antonis Bartsiokas a Juan-Luis Arsuaga v časopise L'Anthropologie. „Je to velmi zajímavý argument a určitě podnítí debatu,“ řekl pro The Guardian antropolog Patrick Randolph-Quinney.
Pokud mohou přezimovat primitivní savci a primáti, tak to naznačuje, že genetický základ a fyziologii hibernace by mělo být možné zachovat u mnoha druhů savců. Což platí i u lidského druhu.
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email