Krále dinosaurů trápil zánět kostní dřeně, podle vědců se slavná Sue dožila 33 let

Osteomyelitida byla nyní prokázána také u obřího a slavného jedince tyranosaura "Sue", objeveného na území Jižní Dakoty v roce 1990. Jedním z výsledků nového výzkumu je také zajímavý údaj o stáří tohoto tyranosauřího kmeta – zatímco v roce 2004 bylo odhadnuto, že „Sue“ zahynula ve svých 28 nebo 29 letech, nyní se vědci přiklánějí k vyššímu odhadu 33 let. Tento slavný exemplář druhu T. rex tedy zahynul možná až ve svých „Kristových letech“.

Počítačová tomografie ve službách paleontologů

Nová studie přichází s úspěšným způsobem diagnostikování kostních patologií a chorob u vyhynulých obratlovců. Vědci využili metodu výkonné počítačové tomografie pro detailní výzkum anatomických abnormalit na fosilních kostech a zkombinovali informace získané z této metody s výsledky EPB (Extant Phylogenetic Bracketing – fylogenetické ohraničování podle dosud existujících druhů).

Související

Vladimír Socha

Nejvyšší živočich všech dob by hlavou dosahoval do…

Vladimír Socha

Dinosauři už znali louky a meze plné travin

Výsledkem je velmi pravděpodobná diagnóza nemoci u daného fosilního organismu. Ve zmíněné studii je hlavním předmětem zájmu patologie na levé lýtkové kosti a ocasních obratlích "Sue".

Patologický nález starý 67 milionů let

Exemplář FMNH PR 2081 už byl samozřejmě v tomto směru zkoumán i dříve, vždy ale pouze na základě celkové morfologie patologické oblasti, případně pak vizuální morfologie v kombinaci s počítačovou tomografií. Fylogenetické postavení druhu Tyrannosaurus rex přitom nebylo bráno v úvahu.

Zkoumaná lýtková kost je dlouhá 104 cm a „zduření“ tkáně je na ní velmi nápadné již letmým pohledem. V případě ocasních obratlů C26 a C27 je evidentní patologický srůst těl obratlů i jejich hemálních oblouků (kostních výběžků na ventrální straně ocasních obratlů), samotné obratle nicméně nejsou výrazně deformované.

Když dinosaura napadnou bakterie

Z fylogenetické perspektivy je třeba posoudit charakter těchto patologií zejména s využitím znalostí o chorobách současných ptáků. V rámci takto získaných informací a vzhledem k vysoce kvalitním obrazům z počítačové tomografie bylo zjištěno, že se v případě kostí „Sue“ téměř s jistotou nejedná o osteosarkom (napadá kostní tkáň), ani chodrosarkom (napadá chrupavčitou tkáň).

Spíše než o novotvary se vzhledem k výskytu v ptačích populacích mělo jednat o následek bakteriální infekce. Jako nejpravděpodobnější diagnóza pro 67 milionů let starého teropoda pak vyšla právě osteomyelitida.

Tyranosauří chorobopis

Diagnostika kombinující moderní metody zobrazování a fylogenetického přístupu mohou poskytnout dosud nejpravděpodobnější výsledek „chorobopisu“, jaký můžeme na základě takto starých fosilií s podstatně omezenou výpovědní hodnotou získat. „Sue“ téměř s jistotou trpěla posledních deset let svého života chronickou osteomyelitidou, způsobenou bakteriální infekcí v její kosti lýtkové a dvou ocasních obratlích.

V tomto ohledu ale zdaleka nebyla jediná, a to ani v rámci vlastního druhu. Podobný problém měl například i další gigantický exemplář „Scotty“ z kanadského Saskatchewanu, jehož patologie (nárůsty a deformace) na ocasních obratlích jsou právě nyní zkoumány.

Patogeny jediným přirozeným nepřítelem

Jak se tedy ukazuje, ani více než osmitunoví draví obři nebyli rozhodně imunní vůči bakteriím a dalším mikroskopickým patogenům. Tyrannosaurus rex byl možná králem všech dravých dinosaurů i svých ekosystémů, jeho organismus byl ale zkoušen stejně těžce, jako organismus dnešních divoce žijících živočichů.

Co asi ještě v budoucnu zjistíme o jiných kosterními patologiemi zasažených tyranosaurech i dalších takto postižených dinosauřích druzích?

Fotogalerie

 

3

fotografie