Data o kosmickém záření nejvyšších energií budou zájemcům volně k dispozici

Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, tak i zájemce z řad poučené veřejnosti, případně i další uživatele v oblasti vzdělávání a popularizace. 

Observatoř uvolňovala data podle odborníků z Fyzikálního ústavu AV ČR podobným způsobem již víc než 10 let, ale jednalo se o mnohem omezenější datové sady, ať už co se týče celkového objemu, tak i zahrnutých datových typů. K nově uvolněným datům lze přistupovat přes internetovou stránku www.auger.org/opendata.

Související

Lukáš Bauer

Sedm minut hrůzy pro americký průzkumný robot, jenž…

Lukáš Bauer

Černé díry jsou podle českých vědců budoucí…

Provoz Observatoře Pierra Augera, zajišťovaný asi 400 vědci z více než 90 institucí v 18 zemích světa, umožnil určení vlastností kosmického záření nejvyšších energií s dříve nevídanou přesností. Toto kosmické záření je tvořeno převážně jádry běžných prvků a k zemi putuje od vzdálených astrofyzikálních zdrojů. Data Observatoře umožnila prokázat, že částice nejvyšších pozorovaných energií pocházejí ze zdrojů mimo naši Galaxii.

Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 1020 eV, což odpovídá makroskopické hodnotě celých 16 Joulů v jedné jediné částici kosmického záření. Podařilo se také ukázat, že tok částic na vysokých energiích prudce klesá, a byly nalezeny první důkazy pro existenci specifických zdrojů v blízkém vesmíru.

Analýza získaných dat umožnila charakterizovat, které konkrétní druhy částic nesou tyto nejvyšší energie – jde o jádra prvků od vodíku po křemík. Data Observatoře také umožňují podrobit různé teorie a modely současné částicové fyziky zkouškám na energiích zcela mimo dosah největšího pozemského urychlovače LHC.

Observatoř Pierra Augera, umístěná v Argentině, detekuje kosmické záření nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic vytvořených při interakci primárních částic kosmického záření v zemské atmosféře. Povrchový detektor Observatoře pokrývá plochu 3000 km² a tvoří jej pole částicových detektorů rozmístěných v 1500-metrových rozestupech. Je citlivý především na miony, elektrony a fotony, které dosáhnou povrchu Země. Atmosféru nad celou touto oblastí sleduje sada dalekohledů tvořících tzv. fluorescenční detektor, citlivý na slabé ultrafialové záření produkované při rozvoji spršky ve vzduchu.

Data z Observatoře zahrnují vše od surových dat produkovaných těmito a dalšími detektory přes rekonstruované datové soubory vzniklé podrobnou analýzou těchto hrubých dat až po konkrétní výsledky prezentované ve vědeckých časopisech.

Některé části těchto dat jsou pravidelně sdíleny s dalšími observatořemi, aby bylo možné provádět analýzy pokrývající celou oblohu nebo tzv. multi-messenger studie využívající informace o různých druzích záření a částic z vesmíru. Tento přístup vzájemné spolupráce mezi různými observatořemi se postupně stává trendem moderní astročásticové fyziky.

Mluvčí Observatoře, Ralph Engel, uvedl: „Data z Observatoře Pierra Augera, která byla založena před více než 20 lety, jsou výsledkem rozsáhlé a dlouhodobé investice vědeckých, lidských a finančních prostředků poskytnutých v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Jejich hodnota pro světovou vědeckou komunitu je výjimečná.“

Poskytnutím těchto dat a nástrojů k jejich analýze široké odborné veřejnosti dodržuje Observatoř Pierra Augera princip, podle nějž volný přístup k informacím umožní, z dlouhodobého hlediska, dosáhnout jejich maximálního vědeckého potenciálu.