Studie vědců objasnila závislost respirace ekosystémů a teploty

V chladných klimatických pásmech závisí dýchání ekosystémů na teplotě podstatně víc než v pásmech teplých / Pixabay
Respirace (dýchání) ekosystémů je hlavní složkou globálního uhlíkového cyklu. Respirace významně závisí na teplotě vzduchu a půdy a rozhoduje o tom, zda pevninské ekosystémy budou úložištěm, nebo zdrojem uhlíku.

Studie mezinárodního týmu vědců z 27 institucí z celého světa, do které se zapojil i Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, popsala v globálním měřítku závislost respirace (dýchání) ekosystémů a teploty.

Výsledky potvrdily, že v chladných klimatických pásmech závisí dýchání ekosystémů na teplotě podstatně víc než v pásmech teplých, v nichž se odvíjí od dostupnosti vody a živin. Výsledky studie publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

V rámci studie byly testovány lineární a prahové modely respirace ekosystémů na datech získaných metodou vířivé kovariance z 210 stanic sítě FLUXNET, které zahrnovaly ekosystémy v různých klimatických pásmech ‒ tropickém, subtropickém, mírném a subarktickém.

Teplotní rozsah byl nejrozsáhlejší, jaký se kdy studoval od -43,44 °C do +46,26 °C. Ve studii byla také využita data CzechGlobe z ekosystémové stanice v Třeboni (ostřicová louka) a Experimentálního ekologického pracoviště Bílý Kříž (smrkový horský les a horská louka).

Rychlost ekosystémového dýchání v závislosti na teplotě vzduchu v globálním měřítku lépe vysvětluje prahový model zahrnující body zlomu -24,8 °C a 15,1 °C než model lineární, který body zlomu nezahrnuje.

Obdobně tomu bylo i ve vztahu respirace ekosystémů k teplotě půdy, jen s tím rozdílem, že byl nalezen pouze jeden bod zlomu 11,4° C. Příčinou chybějícího bodu zlomu v nízkých teplotách půdy je tepelná izolace, kterou vytváří sněhová pokrývka půdy během období nízkých teplot vzduchu. „Velké zásoby uhlíku ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) mohou být uvolněny respirací, pokud teplota stoupne nad teplotu omezující mikrobiální rozklad organické hmoty,“ vysvětluje význam existence teplotních bodů zlomu Jiří Dušek, spoluautor studie.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama