- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 06. dubna 2021
- 10:47
Po Hedvábné stezce putovalo kdysi nejen zboží, ale také rostlinné viry
Mezinárodní tým vědců to zdokumentoval na případu viru, který v současnosti významně škodí zemědělským plodinám po celém světě. Jeho cesta začala dle zprávy Biologického centra AV ČR již v 17. století na Hedvábné stezce.
Hedvábná stezka je přes 6000 km dlouhá trasa, která od starověku až do 18. století spojovala východ se západem. Kromě hedvábí, po kterém dostala o dalších sto let později své jméno, se po ní dopravoval střelný prach nebo papír a šířily vědecké poznatky, kultura, i náboženství. A také celá řada lidských chorob, včetně moru.
V prestižním vědeckém časopise PNAS nyní mezinárodní vědecký tým prokázal, že se po hedvábné stezce šířil přes polovinu světadílu i virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV). Tento virus je hlavním původcem chorob brukvovitých plodin. „Napadá řepku, hlávkové zelí, hořčici, květák, brokolici, ředkvičky a křen, i celou řadu dalších planých i okrasných brukvovitých rostlin," říká jeden z 16 spoluautorů studie, prof. Josef Špak z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR.
Vědci v ní porovnali téměř 1300 různých sekvencí TuMV z Evropy a Asie. Zjistili, že cesta viru po obou světadílech byla komplikovaná. Jeho předek se pravděpodobně vyskytoval v zemích kolem středozemního moře a na Blízkém východě, odkud se jeho varianty rozšířily do celé Evropy a Asie.
Navíc se vzájemně „křížily“ (rekombinovaly) mezi sebou. „Molekulární analýzy datují předka TuMV už někdy do 12. nebo 13. století. Podél cest Hedvábné stezky se ale začal šířit pravděpodobně až v století 17,“ dodává prof. Špak. Studie dokládá, jak může být vznik a vývoj rostlinných chorob ovlivněn člověkem, a také to, že věda může přispět k poznání těchto jevů i v relativně vzdálené historii. Zároveň znalost toho, jak je virus proměnlivý, může pomoci i lepší ochraně před virem v budoucnosti.
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email