Archeologové ve Finsku našli pradávnou hadí hůl z neolitu

Malebné Laponsko ukrývá pradávné zajímavosti o předkřesťanských vírách / Pixabay
Archeologové v jihozápadním Finsku ve městě Järvensuo našli hadí hůl z doby před 4400 let. Pravděpodobně se jedná o předmět patřící šamanovi, který ji užíval k mystickým účelům. Odborníci oblast chtějí prohledat kvůli možnému obětnímu místu.

Laponsko je oblast zahrnující nejsevernější části Norska, Švédska, Finska a Ruska. Zdejší obyvatele známe jako Laponce. Oni sami však jako Laponci neoznačují, neboť tohle slovo pochází ze starošvédského lapp (hadr), tudíž je pro národ hanlivé. Správněji to jsou Sámové.

Tým pod vedením archeologa Satu Koivista z Univerzity v Turku a Anttiho Lahelma z Helsinské univerzity prozkoumával oblasti finského městečka Järvensuo, když našel artefakt cenný pro sámskou historii. Překvapivě dobře zachovalou hadí hůl v mokřadech z doby před 4400 let. Nález byl popsán v časopise Antiquility.

Hůl je dlouhá 53 centimetrů a silná asi 2,5 centimetrů, přičemž byla vyřezána z jednoho kusu dřeva. O jaké dřevo se jedná určí probíhající analýza. Hůl je velmi naturalistická a připomíná užovku obojkovou (Natrix natrix) nebo zmiji obecnou (Vipera berus).
 
Sonja Hukantaival, expertka na skandinávský folklór z finské univerzitě Åbo Akademi se vzhledem ke tvaru hlavy, krátkému tělu a rozpoznatelnému ocasu domnívá, že se skutečně jedná o zmiji.
 
Historické záznamy pojednávající o předkřesťanských vírách nesou informace o hadech jako o významné symbolice v ugrofinské a sámské kosmologii. Lidé kdysi věřili, že šamani se v hady mohou proměnit. Zmije ale v lidovém náboženství a magii figurovala až mnohem později.
 
Hůl pochází z dob, kdy se nevedly písemné záznamy. Nelze tedy s jistotou říci, zda měli lidé před 4400 lety stejnou víru. Hůl podle archeologů pravděpodobně byla do mokřad vhozena coby oběť, nebyla tedy v oblasti ztracena.
 
Zajímavé je, že dřevěné artefakty v kyselé půdě tak dlouho obvykle nevydrží. Archeologové chtějí mokřady prozkoumat, než budou zničeny kvůli odvodnění a těžbě rašeliny. Možná, že se tam nachází více neolitických artefaktů.
 
Francis Joy, výzkumník na Laponské univerzitě uvedl, že hůl může být pro sámskou populaci velmi cenná. Pokud předmět bude spojen s předky sámské populace, otevřou se vznětlivé otázky ohledně repatriace. Pokud jde o historii Sámů ve Finsku, potvrdilo by to její platnost. Sámové totiž čelili diskriminaci a několikrát museli bojovat za svá práva.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama