Nástup elektromobilů táhne Čína, silnou poptávku v Evropě sráží nedostatek komponentů

I přes tento negativní vliv se na nejrozvinutějších trzích Evropy prodalo o polovinu více elektrických aut než loni a čtyři nová auta z deseti zde mají elektrický či hybridní pohon. Vyplývá to z nejnovější studie PwC Strategy & Electric Vehicles Sales. Česká republika výrazně zaostává.

Hlavním světovým tahounem prodejů čistě elektrických aut je opět Čína. Ta ve 3. čtvrtletí na silnice uvedla 782 tisíc čistě elektrických aut, to je meziročně téměř 3x více než loni.

Související

Radek Chlup

Výzkum řidičů vozů Tesla ukázal, že s autopilotem…

Marek Kuřina

Hyundai Kona, jeden z nejoriginálnějších…

Na 10 nejvyspělejších evropských trzích se přitom ve stejném období prodalo 275 tisíc čistě elektrických aut, to je o 53 % více než loni. V předchozích čtvrtletích byl ale nárůst více než dvojnásobný. „Na Evropu obecně dopadly nejsilněji problémy s nedostatkem čipů. Řada automobilek musela alespoň na pár týdnů zcela zastavit výrobu. V tomto světle je více než 50procentní nárůst zájmu o elektromobily skvělý výsledek. Zatímco ještě před dvěma lety tvořila plně elektrická nebo hybridní auta jen 8 % celkových prodejů v Evropě, nyní je to 38 %,“ uvedl expert PwC na automobilový průmysl Pavel Štefek.

„Zatím ale nevidíme, že by komponentová krize byla zažehnána. Kvůli nedostatku čipů i růstu cen některých surovin se letos ve světě vyrobí až o 7 milionů méně aut, než se čekalo. Ukazuje se, že dopady koronaviru budou delší, než jsme si dokázali loni představit. Dlouhodobý trend je ale jasný, podíl aut s konvenčním pohonem se bude neustále snižovat, naopak elektromobilita bude nadále získávat na popularitě,“ domnívá se Štefek.

„Nebude to trvat příliš dlouho, možná již v příštím roce počet registrací elektrických a hybridních aut na nejvyspělejších trzích Evropy překoná registrace benzínových a dieselových aut,“ dodal s tím, že nejvýznamnější evropské trhy se již poloviční hranici blíží: Švédsko 48 %, Nizozemí 46 %, Velká Británie 44 % nebo Německo se 40% podílem. Absolutním celosvětovým extrémem je Norsko, kde podíl elektroaut na nových prodejích dosahuje 91 %.

Řada především evropských zemí se zavázala k omezení provozu aut se spalovacími motory. Státy Evropské unie se domluvily na zákazu prodeje nových aut s čistě spalovacími motory od roku 2035, řada zemí včetně Velké Británie, Švédska, Nizozemska nebo Rakouska umožní už po roce 2030 nové registrace pouze pro elektromobily a hybridy.

Norsko chce mít čistě bezemisní provoz nových aut (netoleruje ani hybridy) ještě dokonce už v roce 2025, tedy za tři roky. Nejčerstvěji se potom na právě skončené klimatické konferenci COP26 v Glasgow 24 zemí a několik předních výrobců automobilů zavázalo, že ukončí prodej aut se spalovacími motory do roku 2040. Ještě rychlejší tlak na auta s čistým pohonem přichází z některých velkých evropských měst, které už nyní zakazují vjezd starších dieselů a třeba Paříž chce zakázat veškeré dieselové motory od roku 2024.

Celkem se ve světě letos prodalo už 6,21 milionu čistě elektrických aut, oproti loňským 2,79 milionu je to růst o 123 %. Čína obstarala téměř polovinu tohoto množství, zatím letos umístila na trh 2,78 milionu aut, tedy prakticky celosvětové prodeje prvních tří čtvrtletí loňského roku. 

Téměř čtyři z deseti nově registrovaných aut v Evropě tak letos mají elektrický nebo hybridní pohon. Zatímco čistě elektrická auta zaznamenávají nejrychlejší nárůst, nejvíce je stále hybridů.

Těch se na 10 největších evropských trzích letos ve 3. čtvrtletí registrovalo téměř půl milionu, meziročně o 20 % více, plug-in hybridy dosáhly za poslední kvartál 200 tisíc registrací. Celkově se tedy na nejvýznamnějších trzích Evropy ve 3. čtvrtletí registrovalo 958 tisíc elektrických a hybridních aut, meziročně o 32 % více.

Zdroj: PwC