- Radek Chlup
- Věda a vesmír
- 19. ledna 2022
- 07:06
Jedny z nejstarších ostatků Homo sapiens jsou podle vědců ještě o desítky tisíc let starší
Omo I jsou nejstarší známé ostatky Homo sapiens nalezené ve východní Africe a jedny z nejstarších na světě. Na základě datování lastur sladkovodních měkkýšů bylo krátce po jejich objevení určeno jejich stáří na 130 000 let.
Radioaktivní datování v roce 2005 je posunulo do doby před 195 000 lety. Nejstarší důkazy o Homo sapiens, které Omo I překonaly, byly vykopány v roce 2017 v Maroku. Fragmenty lebky, čelisti a zuby posunuly nejranější Homo sapiens do doby před 300 000 lety.
Podle vědecké práce, která byla nyní publikována v časopise Nature, jsou však ostatky Omo I o desítky tisíc let starší. Vulkanoložka Céline Vidalová z Fitzwilliam College a hlavní autorka studie se s výzkumným týmem vydala do oblasti, v níž byly ostatky pokryté usazeninami sopečného popela objeveny, aby je spojila s vulkanickou aktivitou.
„Při studiu velkých erupcí v etiopské trhlině jsme identifikovali kolosální výbuch sopky Shala, ke které došlo asi před 233 000 lety,” řekla Vidalová, a dodala, že to zjistili datováním argonu ve vulkanických minerálech, jako je popel a pemza, a tento vulkanický materiál porovnali s usazeninami na fosiliích.
Míra chyb u datování však může být značná - plus, mínus 22 000 let. Ostatky tak mohou být ještě starší, nebo naopak mladší. Pokud by se ale blížily k hranici 233 000 let, případně ji překročily, „pak by byl nález rozhodně významný,” doplnil odborný asistent antropologie Brian Stewart z Michiganské univerzity, který se na studii nepodílel. Objev může být krokem k pochopení toho, zda náš druh pochází z jediné, nebo z více afrických oblastí.
Zdroj: Nature, Inverse
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email