Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data

Ten bude měřit gama záření o vysoké energii ze zdrojů v naší Galaxii i ze vzdálenějších míst vesmíru. Na projektu se podílí mezinárodní konsorcium pracovníků z Akademie věd ČR, Švýcarska, Polska a Ukrajiny.

Za postupného ladění systémů mechaniky teleskopu a kamery získal teleskop umístěný na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově data z několika směrů na obloze včetně událostí přilétajících z Krabí mlhoviny.

Související

Radek Chlup

Podle čínských vědců dojde letos ke srážce dvou…

Radek Chlup

Čínský rover objevil na odvrácené straně Měsíce…

Zaznamenaná data představují nejen celé spršky sekundárního kosmického záření způsobené interakcí primární částice v atmosféře, ale i jednotlivé částice ve spršce, jako jsou zejména miony zobrazené na kameře v podobě tzv. mionových kroužků. Miony vznikají takřka výhradně ve sprškách iniciovaných protony nebo jinými hadrony.

Na Ondřejovské hvězdárně se od roku 2021 postupně staví dva čerenkovské dalekohledy SST-1M budované původně jako prototypy pro malé teleskopy pro observatoř Cherenkov Telescope Array. Prototypy byly postaveny nejdříve v Krakově, kde nabíraly data jen jako samostatné jednotky a později byly převezeny do Ondřejova. 

Konsorcium SST-1M se nyní těší na osazení i druhého teleskopu špičkovou kamerou. To umožní v podstatně kvalitnějších pozorovacích podmínkách v Ondřejově pozorovat přilétající události v koincidenčním, resp. stereoskopickém režimu. 

Cílem je postupně optimalizovat vlastnosti celého systému, sledovat zdroje kosmických fotonů s energií kolem 1 TeV a odzkoušenou aparaturu případně použít i na jiných pozorovacích lokalitách ve vyšší nadmořské výšce v rámci dalších mezinárodních projektů.

V souvislosti s událostmi posledních dnů si celé konsorcium SST-1M velmi váží práce ukrajinských kolegů při zprovozňování obou čerenkovských dalekohledů. Mezi klíčové instituce konsorcia SST-1M patří Univerzita v Ženevě, Instytut Fizyki Jądrowej PAN v Krakově, zastupující celkem 13 polských institucí a Akademie věd ČR. 

Švýcarští partneři navrhli a realizovali mechaniku kamery a unikátní detekční systém založený na nové technologii využívané v astronomii vysokoenergetických fotonů gama – silikonových fotonásobičích (SiPMs). Za systém optiky teleskopu zodpovídá v mezinárodním týmu SST-1M Fyzikální ústav a Univerzita Palackého v Olomouci. Astronomický ústav AV ČR poskytuje podporu pro výstavbu a pozorování teleskopů. Polští partneři navrhli a postavili montáž teleskopu, její ovládání a plně digitální elektroniku kamery. Podstatnou částí přispěli finančně i k dobudování potřebné infrastruktury v Ondřejově.

Zdroj: FZU