V populaci velice rozšířený virus může u lidí s oslabenou imunitou výrazně snížit inteligenci

Cytomegalovirus ze skupiny herpes virů je rozšířen mezi odhadem více než polovinou světové lidské populace. U nás se jeho výskyt ve starších věkových skupinách nejspíše blíží 80 %.

U jinak zdravých lidí je infekce považována za bezpříznakovou, může ovšem způsobit vážné komplikace u pacientů s narušenou imunitou. Nákaza v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj plodu včetně poškození nervové soustavy. Řada studií nicméně naznačuje, že i chronická infekce může mít škodlivý vliv na kognitivní funkce, včetně inteligence. Vědci z Laboratoře evoluční biologie vedené profesorem Jaroslavem Flegrem tento vliv otestovali na výběru z české populace.

Související

Martin Pokorný

Bakterie jsou stále odolnější: Vědci ovšem našli…

Petr Hájek

Budou mezi námi geneticky modifikovaní lidé? Vědci…

Petr Hájek

Lidé si podle vědců měří krevní tlak špatným…

Necelým třem stům dobrovolných účastníků výzkumu, studentů Přírodovědecké fakulty UK, byl odebrán vzorek krve a z množství v ní přítomných protilátek proti cytomegaloviru zjištěno, zda jsou virem nakažení či nikoli. Ještě než jim byly sděleny příslušné výsledky, vyplnili také standardní tříhodinový test všeobecné inteligence.

Dlouhodobě nakažení ovšem mohou mít hladinu protilátek už příliš nízkou na to, aby šla ještě zachytit. Vzhledem k tomu vědci provedli také permutační testy s cílem určit pravděpodobné množství nakažených osob stanovených jako nenakažené – takzvaných falešných negativ.

Celkem 52 % pokusných osob mělo hladinu protilátek odpovídající infekci. Statistická analýza prokázala, že nakažení studenti mají v průměru nižší inteligenci, než studenti nenakažení. Navíc se zjistilo, že s dobou od nákazy se inteligence osob snižuje, a to i tehdy, když se odfiltroval možný vliv stárnutí. Bez zahrnutí falešných negativ do statistického zpracování dat ovšem vycházelo z analýz, že nakažení dosahují v průměru vyšší inteligence.

Tento zdánlivý paradox je vysvětlen právě tím, že u nejdéle nakažených – stanovených jako nenakažení kvůli nízké hladině protilátek – může být negativní vliv nákazy na inteligenci nejvýraznější. I pouhých pět procent falešných negativ může zapříčinit to, že vidíme paradoxně „pozitivní“ efekt nákazy.

Studie tak odhalila dosud neznámý škodlivý vliv nákazy nesmírně rozšířeným virem na lidskou inteligenci.

Fotogalerie

 

3

fotografie