- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 23. srpna 2022
- 08:32
Nespavost či noční můry. Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky
Průběžná data ukazují, že u více než 30 % respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny a podobně je tomu s nočními můrami, kterými trpí více než 17 % účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je však dle webu NÚDZ nespavost. Kdy vyhledat pomoc a jak si pomoci sám?
Řada lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, pociťuje dlouhodobé následky. Jedněmi z nejčastějších dlouhodobých příznaků jsou poruchy spánku, které u mnoha nemocných přetrvávají měsíce i roky.
Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním covid-19 však doposud není znám, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.
„Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než 60 % účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ uvádí MUDr. Tereza Dvořáková.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřují primárně na parasomnie – skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku.
„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele. Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ vysvětluje doktorka Dvořáková.
Zdroj: Národní ústav duševního zdraví
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email