Čeští vědci vyvinuli zcela nový typ vlákna, jež je ohebné, tenčí než vlas a přenáší navíc obraz

 
Další 1 fotografie v galerii
Na rozdíl od jednomodových vláken mají multimodová širší jádro / Pixabay
Mezinárodní tým vedený profesorem Tomášem Čižmárem z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR se může pochlubit novým objevem v oblasti holografické endoskopie. Poznatky jsou využitelné především v medicíně, například při biopsii.

Jak přesně funguje paměť, když zpracovává prožitky? A co se děje v lidském mozku při vzniku konkrétních nemocí a chorob?

Také na tyto otázky může již brzy odpovědět objev vědců z Brna, který představil nový způsob přenosu obrazové informace pomocí multimodových optických vláken.

Svým jádrem dokážou šířit celou řadu tvarů, a to i navzdory svým miniaturním rozměrům či ohybu vlákna. Na rozdíl od jednomodových vláken mají multimodová širší jádro. Jejich informační kapacita je vyšší a mohou přenést celou řadu obrazových tvarů. Vlákno je tenčí než lidský vlas a má speciální index lomu.

Zatímco u standardních vláken se obraz roztříští pokaždé jinak, u vláken s přesně parabolickým profilem indexu lomu se obraz roztříští vždy stejně. Tento princip holografické endoskopie se tak dá aplikovat, i když se vlákno ohýbá a obraz se nepoškodí.

Uvedení nové metody do praxe ovšem potrvá zřejmě desetiletí, především kvůli dalšímu testování či certifikacím. Základní a aplikovaný výzkum vědců z Ústavu přístrojové techniky v Brně potrvá do roku 2022.

Mohlo by vás zajímat

Reklama