Největší námořní katastrofa v dějinách: V chladném moři zemřelo na 9400 obětí

Ve studených vodách Baltu našlo smrt téměř 10.000 uprchlíků / Pixabay
V létě roku 1937 vyplul z doků německý výletní parník, který měl nést jméno po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi. Monstrum s výtlakem 25 000 tun ale dostalo název Wilhelm Gustloff podle zavražděného nacistického politika – Hitler si to tak přál.

Měla sloužit jako rekreační loď německých odborů Kraft durch Freud. Ovšem poklidných plaveb si obří parník moc neužil. Začátek 2. světové války přinesl jeho přeměnu na zásobovací a nemocniční loď. 

Evakuace z obklíčeného přístavu

Roku 1940 zakotvil u Gdaňsku a tady už zůstal. Stal se vlastně plovoucími kasárnami určenými pro posádky německých ponorek. V lednu roku 1945 se přesunul ke Gdyni a potom posloužil k evakuaci Němců před Rudou armádou, kterých zde byly tisíce. Z obklíčeného gdaňského přístavu se mohli dostat jedině po moři.

Ačkoli měla loď kapacitu 6000 osob, v okamžiku vyplutí zde bylo až 10 000 lidí, německý archivář Heinz Schön, který katastrofu přežil, uvádí 10 582, z toho byla naprostá většina (8956) uprchlíků. 

Tři pozdravy od Sovětů 

Značně přetížená loď odplula 30. ledna 1945 krátce po 13 hodině. Plující loď rozsvítila asi v 18 hodin obrysová světla. Zaregistrovala ji sovětská ponorka S-13. Přiblížila se k ní na necelé dva kilometry a poslala první pozdrav – torpédo, které zasáhlo loď ve čtvrt na deset.

Následovalo druhé a třetí torpédo, čtvrté se ovšem zaseklo a nevystřelilo. Tři výstřely ovšem stačily k mohutným explozím. Plavidlo začalo hořet a mířilo ke dnu. 

Ve vodě skončilo i 3000 dětí 

Na lodi okamžitě vypukl chaos. Vzduch měl teplotu až -18 °C, voda přibližně kolem bodu mrazu, nejvýše 4 stupně nad nulou. Loď šla ke dnu během pouhé hodiny. Přes okamžité záchranné operace zemřelo v moři teplotním šokem, utopením a umrznutím asi 9400 osob, z toho asi 3000 dětí. Příčinou katastrofy lodi Wilhelm Gustloff bylo špatné velení i vybraná cesta, která se nacházela na ponorkových trasách, nedostatečné záchranné vybavení i nedostatečný doprovod. 

Ponorky měly žně 

Sovětské ponorce S-13 se kromě toho podařilo 10. února 1945 potopit další loď s uprchlíky, plavidlo Steuben, na němž nalezlo svoji smrt asi 4000 osob. Druhou největší námořní katastrofou se pak stalo potopení další německé uprchlické lodi s názvem Goya. Tu poslala ke dnu sovětská ponorka L-3 a zahynulo na ní asi 7000 lidí. 

#katastrofa #moře #Hitler #Rudá armáda #ponorka #Wilhelm Gustloff

Mohlo by vás zajímat

Reklama