- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 04. srpna 2018
- 10:54
Astronomové pozorovali vnitřnosti hvězd rozervaných před třemi stoletími při vzájemné kolizi
Vůbec poprvé se tak ve vzdáleném vesmíru podařilo zaznamenat tento izotop hliníku pocházející ze známého zdroje. Předchozí pozorování byla učiněna v oboru gama záření a přesný původ izotopu tak zůstal neznámý.
Tým vědců pod vedením Tomasze Kamińskieho použil při svém výzkumu radioaktivního izotopu hliníku radioteleskopy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a NOEMA (NOrthern Extended Millimeter Array). Zdroj známý pod označením CK Vulpeculae byl poprvé zaznamenán již v roce 1670, kdy se pozorovatelům na obloze zjevil jako jasná červená ‚nová hvězda‘.
Přestože byla zpočátku pozorovatelná i pouhým okem, velmi rychle zeslábla, a nyní je potřeba ke spatření těchto pozůstatků po spojení dvou hvězd použít velkých dalekohledů, ve kterých je patrná slabá centrální hvězda obklopená halem zářící hmoty rozptylující se do okolního prostoru.
Celých 348 let poté, co byl tento jev pozorován, nesou pozůstatky tohoto explozivního spojení dvou hvězd jasné a přesvědčivé známky přítomnosti radioaktivního izotopu hliníku. Je součástí první radioaktivní molekuly spolehlivě detekované mimo Sluneční soustavu. Nestabilní izotopy mají přebytek jaderné energie a postupně se rozpadají na stabilní formy.
Astronomům se rovněž podařilo určit, že hvězdy, které se spojily, měly relativně malou hmotnost – jedna z nich patrně byla rudým obrem o hmotnosti mezi 0,8 a 2,5 hmotnosti Slunce.
Sdílení
2
Twitter
Komentáře
Email