Vynálezce nárazníku u prvního automobilu v Rakousko-Uhersku přišel při zkušební jízdě o nohu

Automobil Präsident se při testu nového nárazníku vydal na cestu do Vídně dlouhou 328 km / Wikipedia
Už ve věku třinácti let Leopold Sviták ukazuje, že má doslova zlaté ruce. Jako učeň u kroměřížského zámečnického mistra si ví rady téměř se vším.

Brzy je mu ale zámečnická dílna malá, a proto zamíří do kopřivnické vagonky k Ignáci Schustalovi, který tento podnik tehdy vede. Kariéru si tam nastartuje opravdu pěkně.

Hezky stoupá stupínek po stupínku. Nejdříve se stává mistrem, následně dílovedoucím, a nakonec rovnou mistrem závodu. To mu ale ani zdaleka nestačí. Má ještě větší plány. Rozhodne se, že vyrobí první osobní automobil a od jeho úmyslu ho nic neodradí.

V letech 1897-1898 se čile pustí do práce. Co na tom, že nemá žádné plány? Prostě pracuje a plány vznikají až dodatečně jako dokumentace. V průběhu práce totiž přijde na celou řadu zlepšováků. Takto vymyslí třeba nárazník, jehož úkolem se stane chránit přední kola. Zbývá ještě nový vynález vyzkoušet, což se také úspěšně podaří. Zbrusu nový automobil Präsident se vydá na cestu do Vídně dlouhou 328 km a stihne ji projet za 14,5 hodiny. Dnes hlemýždí rychlost, tehdy opravdový fofr. 

Ovšem tak jednoduché to není. 1. května 1900 se koná zkušební jízda vozu za účasti čtyřčlenné posádky. Automobil si to pěkně hasí cestou z kopce v Rychalticích u Hukvald. Je zde prudké klesání, což se brzy ukáže jako velký problém. Navíc je horko před bouřkou, počasí celkem nepříjemné na takovou cestu. Vůz jede rychlostí 25 km v hodině - což my sice považujeme za šnečí tempo, ale pro stroj tohoto typu je docela ostré. Během sešupu z kopce autu pravděpodobně selžou brzy. V zatáčce, která se nachází proti hospodě, dojde k nehodě. 

Bohužel karambol nepřežije jeden člen posádky, a sice jistý Jan Kuchař, který je v kopřivnické vagonce dílovedoucím a v autě sedí na předním sedadle. Dalšího z osazenstva vyhodí vůz při nárazu rovnou do příkopu po zhruba tři metry dlouhém letu vzduchem. Čtvrtý z posádky zvládne vyskočit z jedoucího vozu, takže se mnu nestane prakticky nic. Drobné odřeniny totiž nepočítáme. Leopold Sviták vůz řídí. Přežije. Má ale smůlu, protože si roztříští nohu přímo nad kolenem. Amputace je potom jediným řešením.

Zkušební výlet s vozem ale skončí u soudu. Sviták je obviněn za zločin zabití spolujezdce. Naštěstí svědectví průmyslníka Liebiga, místopředsedy rakouského automotoklubu, který potvrdí, že je Liebig spolehlivý, zajistí, aby Sviták nakonec odsouzen nebyl. Havarovaný vůz ale okamžitě po nehodě rozeberou na jednotlivé součástky. Bohužel se tak nepodaří zjistit, z jakých důvodů k havárii došlo - to by mělo zcela jistě už tehdy význam pro konstrukci dalších automobilů.

Nešťastný beznohý vynálezce (1856–1931) už sice nemůže být závodním mistrem, najde ale v továrně uplatnění jako technický poradce ředitele a zásluhy na zkonstruování prvního osobního vozu v Rakousko-Uhersku mu ale nikdo upřít nemůže.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama