Ani balóny, ani vzducholodě: Proč nakonec vyhrála boj o ovládnutí vzdušného prostoru těžká letadla?

 
Další 2 fotografie v galerii
Chloubou tehdejšího Německa byla slavná vzducholoď LZ 129 Hindenburg / Pixabay
Balón, s jehož pomocí by lidé mohli letět vzduchem, to je sen lidstva odedávna. Bratři Montgolfierové ho roku 1783 proměnili ve skutečnost. Lidé si pak představovali, že budou běžně cestovat dopravním prostředkem využívajícím balón a přemisťovat se na delší vzdálenosti. Jenže to se nepodařilo. Proč?

Fyzik Jacques Alexandre Charles roku 1783 také představí světu balón plněný vodíkem. Tím vytvoří základní předpoklad pro existenci vzducholodí. Ovšem předpoklad, že se balóny budou ovládat stejně snadno, jako třeba kočár s koňmi, se ukáže jako nereálný.

Nedaří se přinutit balón, aby letěl požadovaným směrem. Sice se třeba roku 1785 stroj Jeana Pierra Blancharda dostane přes kanál La Manche, ale k plně řízené vzducholodi to má daleko. Přeto pokusy čile pokračují. Další Francouz Jean Meusnier vytvoří plán vzducholodi s balónem o objemu 76 metrů krychlového plynu. Navíc jeho vynálezu nechybí kormidlo a tři vrtule. 

Ne koule, ale vejce 

Pochopí totiž, že aby balón byl řiditelný, nesmí být kulovitého tvaru. Proto přijde s balónem vejčitého tvaru. Zároveň přijde na to, že k potížím může dojde dojít i kvůli poklesu tlaku plynu.

Německá vzducholoď LZ-129 Hindenburg byla zničena požárem 6. května 1937 při přistávání na letišti Lakehurst v New Jersey

Proto dovnitř vloží ještě jeden vak, který se plní vzduchem z čerpadla umístěného v gondole vzducholodi.

Tímto opatřením docílí toho, že se v balónu udrží stabilní tlak. Potom nemůže dojít ke zhroucení balónového tělesa. Stejně důležité jsou ale i motory, kormidla a vrtule. Jenže Meusnierova smrt další pokusy přeruší. 

Zkouší se spalovací i elektrický motor

Podobnou cestu předvedl při svém pokusu i francouzský vynálezce Jule Henri Giffard, který řiditelnou vzducholoď předvedl roku 1852. I když nedokáže letět proti větru, jeho akce je úspěšná. Jako první použije do vzducholodi spalovací motor Paul Hänlein roku 1872. Vzlétne ale jen jednou.

Navíc v roce 1873 přichází německý učenec Hermann Helmholtz se spisem, v němž matematicky dokazuje, že řiditelná vzducholoď nemůže vzniknout. Další dějství pak píší bratři Tissandierové, kteří k pohonu vzducholodi použili elektromotor. Při svém předváděcím pokusu v říjnu 1883 se jim dokonce povede chvíli plout proti větru. Objevují se další pokusy.

Úspěchy i neúspěchy hraběte Zeppelina 

Slavným se stane hlavně hrabě Ferdinand von Zeppelin. Sází na víc plynových oddílů, jeden motor přes náhony pohání vrtule. Poprvé se s vzducholodí LZ1 odlepí od země 2. července 1900.

I když jeho práci lemují i neúspěchy, třeba během druhého pokusu roku 1905 loď zničí bouře, nastupuje správnou cestu, a proto ho kontaktuje armáda, která o jeho stroje projevuje zájem. Roku 1909 jí předává vzducholoď L.Z.5 schopnost letu o délce 38 hodin a vzdálenosti 1100 km. 

Kapitola se uzavírá

Vzducholodě zažívají svoji krátkou slávu. Sice jsou během 1. světové války zbraní, následně po jejím ukončení se podaří uskutečnit některé rekordní plavby jako třeba let přes Atlantik nebo oblet zeměkoule, na druhou stranu ale došlo také k celé řadě havárií.

Nejznámější je určitě požár slavné vzducholodi LZ 129 Hindenburg 6. května 1937. Shoří německá chlouba a o život přijde 36 lidí. Vodík, jimiž se balony plní, je totiž hořlavý. Kapitola vzducholodí se tak uzavírá. 

Negativní publicita udělá své

Nakonec nepřekonají konkurenci výhodnějších letadel, a především kvůli požáru LZ 129 Hindenburg lidé k těmto strojům ztrácejí důvěru. Mohou za to hlavně efektní filmové záběry tragédie a rozhlasové komentáře.

Negativní publicita udělá své, nepomůže ani ujišťování společnosti Zeppelin, že jejich lodě jsou bezpečné. Dnes už je to jinak. Balony se plní inertním heliem, kde nebezpečí požáru nehrozí. Proto je možné opět občas spatřit na obloze vyhlídkové vzducholodě. 

#létání #doprava #balóny #vzducholodě #Zeppelin #Hindenburg

Mohlo by vás zajímat

Reklama