Dávní Mayové chodili také k zubaři: Jako výplně vyvrtaných zubů však používali drahokamy

Někdy v době kolem roku 500 př. n. l zvládali vrtání zubů i Mayové / Pixabay
Máte pocit, že léčba zkažených zubů je záležitostí posledních dvou, maximálně tří staletí? Mýlíte se. Ve skutečnosti už pravěcí a starověcí lidé si uměli s léčením zubů překvapivě dobře poradit.

Nejstarší zákroky zubního lékařství spadají už do období pravěku. Zuby se tenkrát vrtaly pomocí ostrého pazourku. Podle odborníků operace probíhala zřejmě tak, že byl použit luk, s jehož pomocí se pazourkové ostří roztáčelo.

Podobné nálezy pocházejí například z pohřebiště Mehrgarh v Pákistánu z doby asi 7000 př.n.l. Ve Slovinsku se pak našla o trochu mladší čelist s odvrtanými zuby vyplněnými voskem.

Egypťané: Nezaskočí je ani váček 

Staří Egypťané nám podávají zprávy o léčbě chrupu už na papyrových svitcích pocházejících ze 17. a 16. století př.n.l. Někdy v této době se jako zubař proslavil muž Hesi-Re. Popsal chorobu, jež nápadně připomíná paradentózu. Svitky kromě toho líčí, jak Egypťané vyráběli zubní výplně.

Používali pastu ze směsi okrového prášku a mletého ječmene - tyto ingredience spojovali pomocí medu. Zřejmě si také věděli rady s tím, jak odvést hnis ze zubního váčku, alespoň tak můžeme soudit z otvorů navrtaných u kořenů některých zubů - objevují se u egyptských mumií. 

Etruskové: Mistři protéz

Na slovo vzatými mistry zubařského řemesla byli Etruskové. Dokázali dokonce vyrobit zubní protézy. Jednoduše vytvořili ručně prstenec ze zlatých pásků a do něj vkládali kančí zuby. Bylo samozřejmě nutné tyto protézy zkoušet, a to někdy i několikrát, dokud nositeli dokonale nepadly – musely se obrušovat. Teprve, když dokonale sedly, zubař kančí zub s pomocí zlatých nýtků připevnil k páskům.

Estetický efekt je velmi dobrý, protože taková protéza dokáže dobře zakrýt mezery po chybějících zubech. Praktické použití ovšem už tak slavné není, protože pásky někdy způsobovaly otlaky. Jisté ale je, že takové protézy Etruskové zvládli vytvořit už v období kolem roku 900 př. n. l. Velmi často ale protézy nositelům vydržely až do smrti. 

Mayové: Drahokamy jako výplně 

Někdy v době kolem roku 500 př. n. l zvládali vrtání zubů Mayové. Využívali k tomu obsidiánový kámen, z něhož si zhotovili vrták. Jako výplně vyvrtaných zubů užívali drahokamy a polodrahokamy. Pryskyřicí tak dokázali k odvrtanému zubu připevnit například jadeit. Jejich znalosti zubařství byly pozoruhodné.

Je možné, že už dokonce podávali nemocnému se zuby nějaké bylinky, jako anestetikum. Dokázali navíc zub s kazem odvrtat tak, aby nezasáhli nerv. Snažili se minimalizovat bolest.

Římané: Stroj na vyvrtání červa 

Čím je vlastně zubní kaz způsoben? Lidé si nad tím lámou hlavu už ve starověku. Už Sumerové někdy kolem roku 3000 př.n. l. si myslí, že zub užírá jakýsi červ. K podobnému názoru dojdou i staří Římané. V Římě se ale objeví muž jménem Archigenes z Apameje. Právem mu náleží označení moderní zubní lékař.

Dokáže totiž sestrojit vůbec první zubní trepan. Co to je? Máme na mysli zařízení, s jehož pomocí je možné navrtávat zkažené zuby tam, kde jsou zčernalé. Nevrtá ale moc hluboko, jenom přibližně do poloviny tloušťky nemocného zubu. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama