Zemi kdysi vytvořila podle amerických vědců gravitace Jupitera a proudy slunečních větrů

 
Další 3 fotografie v galerii
Hvězdný sluneční vítr byl mnohem intenzivnější než v současnosti / Pixabay
Sluneční větry a obrovská gravitace planety Jupiter se spojily. Jedním či dvěma nárazy vytvořily úlomky planety. Na trosky či úlomky nacházející se blízko Slunce působily sluneční větry a právě Jupiter, který putoval primitivním slunečním systémem. A tak se podle výzkumníků z univerzity v Yale zrodila naše planeta.

Přidaná hmota se přimíchala do rodících se planet Merkuru, Venuše a Země a odstranila prostorové úlomky. U většiny hvězd je totiž patrný prostorový prach, ale v naší sluneční soustavě podezřele chybí tyto zbytky, které by se nacházely poblíž Slunce.

Právě proto si astronomové v současnosti myslí, že zmizely společně a současně vytvořily planety Merkur, Venuši a Zemi. 

Silná gravitace Jupitera zapůsobila 

Výzkumníci z univerzity v Yale tvrdí, že právě kombinace silné gravitace Jupitera doslova zametla vesmírný prach a sluneční vítr, který vyfukuje horniny, způsobil jeden až dva údery, které zformovaly planety. Christopher Spaliny na univerzitě v Yale nasimuloval počátek sluneční soustavy a předpokládal, že hvězdný sluneční vítr byl mnohem intenzivnější než v současnosti. 

Co je to vlastně sluneční vítr?

Slunečním větrem se nazývají částice, které jsou ohromnou rychlostí vyhozeny ze Slunce – jedná se o téměř 40 milionů kilogramů materiálu ročně. Jak se solární vítr rodí? Slunce a jeho atmosféra sestává z plazmy, což je směs kladně a záporně nabitých částic, které byly odděleny při extrémně vysokých teplotách, jež se přenášejí a cestují po liniích magnetického pole.

Materiál z korony proudí do vesmíru a naplňuje sluneční soustavu slunečním větrem. Plazma cestuje dále od Slunce a mění se. Jak Slunce ztrácí magnetismus, vytváří se vnější korona, samotný okraj Slunce. Proud paprsků se pak rozpadá na kapičky, a nakonec vzniká jemný, mlhavý sprej. Jestliže nabité částice ze slunečního větru narazí na zemské magnetické pole, může to způsobit problémy pro satelitní a komunikační zařízení. 

Jeden, dva údery a je hotovo

Ale zpět od podoby slunečního větru ke zrození Země. Horniny, jejichž průměr byl i 100 metrů nebo menší, letěly pryč od Slunce a spojily se se vznikajícími planetami. Existuje přesvědčení, že prach v rané sluneční soustavě byl jemný a menší. Když Jupiter rotoval sluneční soustavou, zátěž v podobě tohoto giganta měla obrovský dopad na uspořádání hornin.

Jeden či dva údery Jupitera a sluneční vítr dokončil práci. Tato teorie by měla vysvětlit některé anomálie ve vnitřku planety Země, který je vystaven obrovským teplotám. Mohlo by jít o materiál, jenž byl kdysi bližší Slunci než Merkur a byl vypálen slunečním ohněm.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama