Jurije Gagarina při osudném letu nejspíše smetla z oblohy jiná sovětská nadzvuková stíhačka

MiG-15, proudový stíhací letoun, který se stal osudný i Gagarinovi / Pixabay
27. března 1968, tohle datum se zapsalo do dějin, bohužel dost negativně. Ten den totiž zemřel první kosmonaut na světě Jurij Gagarin. Bohužel z jeho těla nezbylo prakticky nic. Zabil se ve stíhačce i se svým instruktorem.

Samozřejmě podivná nehoda Jurije Gagarina nahraje spoustě spekulací. Mluví se třeba o tom, že Gagarina schválně zlikvidovali. Objeví se i názor, zda v celé nehodě nehrál roli alkohol. Později dojde k různým výzkumům, například se tragédií zabývá český vojenský letec Josef Pavlík.

Měl nalétáno 2500 hodin nejenom na stíhačkách MIG-15, ale i dalších typech MIGů, a proto patřil mezi zkušené piloty. V roce 2005 hledá vysvětlení havárie a snaží se vše uvést do širších souvislostí. Publikuje k tomu studii.

Nepříliš zkušený pilot

Upozorňuje například na to, že Gagarin byl pouze pilotem 2. třídy, před tím, než se dostal mezi kosmonauty totiž nestihl dokončit kompletní výcvik. Dokonce i před svým letem do kosmu měl nalétáno jenom 78 hodin, navíc vždy letěl s instruktorem, nikdy sám. Dalších sedm let po návratu se do pilotní kabiny letounu nedostal vůbec. Pak chtěl znovu do kosmu, ale mocní už tomu nepřáli.

Osudného 27. března 1968 měl absolvovat na vojenském letišti Čkalovsko-Gromovském letišti asi 50 km od Moskvy. Tam měl Gagarin naposledy letět s instruktorem. Kdyby všechno proběhlo v pořádku, mohl opět létat na stíhačkách samostatně. Mělo jít o dva lety o délce 30 minut po okruhu.

Letadlo zmizelo z radarů

Vše mělo skončit tím, že letoun provede obrat z kurzu 70 na 320, sestoupit pod mraky a pak poté co uvidí říčku, předměstí Moskvy, přistát na vojenské letiště. Jenže letadlo zmizelo z radarů a neozývalo se. Bylo vyhlášeno pátrání, do vzduchu vzlétly vrtulníky i letadla Ilijušin Il-14.

Trosky stíhačky objevila posádka vrtulníku Mi-4 v lese 3 km od vsi Novosedlovo ve 14 hodin a 50 minut. Naleznou trosky rozmetané kolem dokola. Také část vrchní čelisti Gagarinova instruktora Vladimíra Serjogina. Druhý den ráno najdou pak na bříze kus letecké kombinézy s lístkem do jídelny na Gagarinovo jméno. 

Zkrácení letu kvůli špatným podmínkám 

Jisté je, že Serjogin se rozhodl zkrátit let, protože meteorologické podmínky byly velmi nepříznivé a dostali o nich nejasné informace – hranice mraků nebyla v 1000 metrech, ale ve 450. Gagarin neohlásil důvod k návratu. K letounu byly před letem připevněny dva přídavné nádrže o obsahu 260 lutrů paliva, což snižovalo aerodynamické vlastnosti a omezovalo režimy letu.

Průzkumy trosek a přístrojů ukázaly, že v okamžiku nárazu byl motor v otáčkách 9000-10 000, čili v plném chodu. Páky pro katapultování se nacházely v základní poloze. Požár či výbuch byl vyloučen.

Svědectví smetená ze stolu

Co se tedy stalo? Objevily se výpovědi Vjačeslava Bykovského, vojenského kontrolora letového provozu na Čkalovském letišti, i dalších svědků, které byly původně smeteny ze stolu, že se v kritickém čase v místě nacházela i další minimálně dvě letadla. Jedním z nich byl i letoun Suchoj Su-15.

Ten porušil letovou kázeň, když sestoupil do 450 metrů, zapnul přídavné spalování a potom se snažil vystoupat do původní výšky 10 000 metrů. Přitom pouhý průlet před Gagarinovým strojem stačil k tomu, aby ho vír strhl do pádu v rychlosti 750 km. Neštěstí nezpůsobil žádný chybný manévr Gagarina, ale průlet nadzvukové stíhačky v těsné blízkosti. Ten stroj MIG-15 bez nadsázky sestřelil z oblohy. Je přitom možné, že pilot stíhačky Su-15 druhý stroj vůbec neviděl. Snažil se rychle zahladit stopy své vzdušné nekázně. Mužem, který tenkrát Gagarinovi zkřížil cestu, byl zřejmě vojenský letec Andrej Kološov. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama