Vědci vyvíjejí drony, které zvládnou automaticky vyhledávat radiaci

 
Další 1 fotografie v galerii
Drony umožňují nalézt zdroj záření až 100krát efektivněji / Pixabay
Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

Drony budou vybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje nalézt zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech.

Detektory poskytne ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodávají například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu, kde se zařízení může uplatnit, zejména při monitorování bezpečnostních rizik – kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Na realizaci projektu, který za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) technicky vede vědecký pracovník Ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplynulo v neděli 26. dubna 34 let).

V rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. „K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,“ uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska. 

#drony #radiace #záření #detekce

Mohlo by vás zajímat

Reklama