Co se děje s naším hlasem, když telefonujeme: Není potřeba všechny informace přenášet

Mikrofon v mobilním telefonu je vlastně převodník akustické energie na energii digitální / Pixabay
Rutina, která je pro většinu lidí denním chlebem. Uchopíte do rukou svůj chytrý telefon, vyťukáte číslo, které je pro vás v ten moment důležité, a kliknete na volbu určenou k volání.

Jak to ale funguje, že váš hlas letí bez ohledu na vzdálenost k jinému člověku, a co se s naším hlasem při této cestě vlastně děje?

Chytrý telefon, zařízení chytřejší než my, lidé. Zařízení, bez něhož by se většina lidí v dnešní době neobešla. Telefon má ale základ v pevně instalovaném přístroji s drátovou linkou, jehož si pamatují hlavně starší generace. Mobilní telefony s bezdrátovým přenosem signálu pevnou linku začaly nevyhnutelně nahrazovat ke konci dvacátého století. Přitom začaly plnit mnoho dalších funkcí. 

Nás ale bude zajímat samotný hovor. Zapnete telefon, zadáte PIN, pak můžete volat. Ve chvíli, kdy začnete volat, dá váš přístroj vědět základové stanici o přidělení termínu pro komunikaci. Pokud je daný čas volný, předá telefon základové stanici volané telefonní číslo. Odtud číslo putuje do řídící jednotky BSC, odkud cesta čísla pokračuje do síťového spínacího systému (NSS).

Mikrofon v mobilním telefonu je vlastně převodník akustické energie na energii digitální. Ta je reprezentována střídavým elektrickým signálem. 

GSM, systém mobilní sítě, funguje na digitální bázi. Proto je nutné i hlas, pokud chceme, aby se přenášel, změnit na digitální stopu. Když s někým hovoříte po telefonu, už nevíte, že ve vnitřních obvodech vašeho telefonu probíhá 1,5 milionů operací za sekundu. Pro tento převod je důležité vzorkování a kvantování. Tedy proces, při němž se v pravidelných intervalech odebírají vzorky analogového signálu, ty se následně pomocí množství bitů (bitová hloubka) zakódovávají. 

Řečový signál a jeho vzorky v bitových útvarech jsou poté řazeny za sebe, utvářejí tak bitový tok. Signál řeči, jehož si skutečně můžeme představit jako jakýsi proud, se vzorkuje s kmitočtem 8 kHz, což je v případě GSM a ostatních digitálních telekomunikačních zařízeních standardem. 

Digitalizovaný hlas je ještě třeba upravit. Je plný informací, které k porozumění řeči druhého nepotřebujeme, a ty by pak zbytečně zabíraly přenosný kanál a jeho kapacitu. Pomocí konkrétního kódování se tyto nadbytečné informace dají potlačit.

Podle jedné studie při telefonování nezaznamenáme všechny informace, které k nám od druhého účastníka hovoru proudí, neboť mobily při hovoru přerušují naše vysokofrekvenční zvuky v našich hlasech. Pokud voláte třeba blízkému člověku, všimněte si, že jejich hlas není úplně shodný s barvou hlasu z očí do očí.

Tok informací, který začíná u jednoho mikrofonu a končí u druhého, se za dobu této cesty nepatrně zkreslí. K tomu si připočtěme ruchy okolí, prostředí, v němž se zrovna pohybujete. Náš mozek ale hlas daného jedince zná, proto si jej přikreslí, a my pak slyšíme tolik známý zvuk hlasu našeho blízkého. 

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama