Žijeme ve městech, v nichž se neorientujeme. Podle studie si volíme nevýhodné cesty k cíli

Nápad na tuto studii se zrodil v hlavě inženýra a architekta Carla Rattiho z Massachusettského technologického institutu (MIT) před dvaceti lety, když ještě studoval na univerzitě v Cambridgi ve Velké Británii.

Do prostor svého oddělení cestoval po jedné trase, zpět ke svému ubytování se však dostal po trase jiné, přičemž trasy do cíle střídal, ale nazpět se vydával pořád tou samou cestou. I když byla vždycky trasa, když se vracel z univerzity, delší než cesty do budovy, z nějakého důvodu si tento vzorec docházení udržel.

Související

Martin Pokorný

Lampa budoucnosti: Nejenom že osvětlí naše ulice,…

Petr Hájek

Městská hromadná doprava budoucnosti: Expresní a…

Ratti nyní vedl studii, která zahrnovala mobilní data v podobě GPS souřadnicí od 14 000 osob z různých měst v Americe, aby se to pokusil vysvětlit. Zjistili, že náš mozek skutečně chce, abychom se vydali určitou trasou, i když pro nás není výhodná.
 
Rovněž pozoroval, že lidé si vybrali cestu vedoucí přímo k cíli, i když by se k němu odbočkou dostali rychleji, což potvrdily i vytvořené modely těchto iracionálních cest.
 
Podle Rattiho to může mít něco společného s instinktem přežít. Před 30 000 lety se lidé snažili vyhnout lvům, dnes SUV.
 
Zdroj: Nature Computational Science