Nový superpočítač SUNRISE instalují ve výzkumném centru v Dolních Břežanech

Právě budovaný superpočítač se skládá z 324 výpočetních jednotek / ELI
Současný superpočítač ECLIPSE byl ve výzkumném centru ELI Beamlines instalován koncem roku 2015. Používá se k simulaci chování základních částic iniciovaných výkonným laserem, výpočtům proudění částic, výpočetní kapacita je uživána i pro návrh řešení experimentů.

Toto zařízení je již nyní plně vytížené, proto se od jara 2020 bude na ELI Beamlines používat nový superpočítač. Ten byl v rámci interní soutěže mezi zaměstnanci pojmenován vítězným názvem SUNRISE.

Stávající superpočítač ECLIPSE je zařízení třídy HPC cluster. Skládá se z 84 výpočetních jednotek, každá s 2xCPU XEON a 128GB. Tj. celkem 1344 CPU jader s celkovou pamětí 11TB. Rychlé propojení výpočetních jednotek mezi sebou a s 1PB úložištěm dat zajišťuje 40Gb/sec síť s nízkou latencí, tzv. Infiniband.

ECLIPSE je plně zaměstnaný a samotné zařízení začíná zastarávat. Jen v roce 2018 průměrná celoroční vytíženost tohoto výpočetního klastru dosahovala 83%. V rámci rostoucích požadavků na simulace fyzikálních jevů a zpracování dat z experimentů bylo rozhodnuto rozšířit výpočetní kapacitu vybudováním nového superpočítače třídy HPC.

“Na jaře 2019 jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele nového superpočítače a tento je od srpna 2019 vítězným dodavatelem budován. Předpokládaný termín uvedení do provozu je jaro 2020,” říká Jaromír Němeček, který má klastry na starosti.

Právě budovaný superpočítač se skládá z 324 výpočetních jednotek, každá s 2x CPU XEON a 192GB pamětí. Tj. celkem 7776 CPU jader a celkové paměti 62TB. Propojení jednotek je realizováno sítí s nizkou latencí 100Gb/sec.

Data budou ukládány na nové rychlé uložístě dat 1PB. Celková výpočetní kapacita se tak zvýší přibližně 11x. Součastí projektu je i vytvoření navazujících technologií zajišťujících bezpečný provoz superpočítače, jako je chlazení, zajištění spolehlivého napájení apod.

Realizací nového počítačového klastru v ELI získají vědci a technici další tolik potřebné výpočetní kapacity. Nejen že se významně zkrátí čas potřebný na zpracování úloh, ale i díky výrazně větší operační paměti se některé simulace jevů dostanou na zcela novou úroveň a otevřou tak dveře k dalšímu pokročilejšímu zkoumání fyzikálních jevů.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama