Sonda Parker Solar Probe položí život na oltář vědy v rozžhaveném Slunci

Sonda má rozměry průměrného rodinného auta (1 x 3 x 2,3 metru a vážila při startu 685 kg) a dostala se již ke Slunci blíže, nežli jakýkoliv jiný lidský objekt. Je nyní od něj pouhých 24 milionů kilometrů.

Nyní vstoupí do další fáze procesu (celkem druhé přiblížení ze čtyřiadvaceti), kde se potýká s neuvěřitelnou radiací (je asi tak 500x vyšší než na Zemi) a teplotami, jež vystupují až na 1 300 °C.

Aktuální odhady tvrdí, že při tom bude cestovat rychlostí 343 000 km/h, což je dost na to, aby to stihla mezi New Yorkem a Londýnem 39x za hodinu. Sonda se na orbitu Slunce dostala v listopadu 2018 a od té doby se k němu systematicky přibližuje. Její finální oběh pak nadejde v roce 2024 a tehdy bude jen 6,1 milionů km od jeho povrchu, kdy shoří.

Související

Petr Sýkora

Sondy zkoumající nebezpečnou radiaci kolem planety…

Petr Hájek

Vědci poprvé změřili, jak je ve vesmíru energie…

NASA vyrobila sondu schválně tak, aby její citlivé interní přístroje byly co nejvíce chráněny a co nejvíce tepla se odrazilo zpátky ke Slunci. Agentura též doufá, že se jí podaří uvnitř udržet teplotu 29 °C a že stihne nafotit korónu naší nejbližší hvězdy. Vědci též předpokládají a doufají, že dostanou data, jež jim pomohou pochopit dlouho trvající hádanku mezi fyziky: proč je koróna teplejší než povrch Slunce?

Naše hvězda má stále mnoho nezodpovězených otázek: také to, jak je schopna "vyrábět" tak masivní sluneční erupce, v nichž ionizované částice běžně dosahují poloviny rychlosti světla a přitom zahltí celou Sluneční soustavu smrtícím zářením.

Zemi chrání jednak atmosféra a v řadě druhé, její silné magnetické pole. Většinou se s nimi setkáme ve formě (pro turisty atraktivní) polární záře. Silnější vlny ale mohou ovlivnit GPS a družice. Rekordně silná bouře by pak zlikvidovala veškerou elektroniku na Zemi.