Lidské civilizaci hrozí podle vědců do roku 2050 zánik: Obávat se máme jaderné války, nebo smrtícího tepla

Chceme-li zmírnit klimatické dopady, je nutné provést drastický přechod směrem k nulovým emisím / Pixabay
Nová zpráva pochází z australského Národního centra pro obnovu klimatu. Klimatické změny jsou hrozbou pro civilizaci. Emise, které produkují výrobní podniky, mohou vést ke katastrofě.

Podnebí na planetě Zemi by se do roku 2050 mohlo dostat do bodu zlomu, který by znamenal konec civilizace, pokud by nedošlo ke kontrole emisí skleníkových plynů. V australské zprávě z oblasti klimatu se vyskytují vážná varování, že dosavadní předpovědi jsou často podhodnoceny.

Autoři studie upozorňují, že chceme-li zmírnit klimatické dopady, je nutné provést drastický přechod směrem k nulovým emisím. Řetězec ekologických katastrof by měl za následek rozsáhlé pandemie, nucenou migraci a pravděpodobně také válku, protože lidé budou bojovat o zdroje a mnoho mrtvých přinesou i globální změny teplot.

Dokument je dílem Národního centra pro obnovu klimatu v australském Melbourne, jeho autory jsou ředitel organizace David Spratt a Ian Dunlop, bývalý předseda Australské uhelné asociace.

Zpráva varuje, že i když státy dodrží závazky stanovené v Pařížské klimatické dohodě z roku 2015, které by měly do roku 2100 udržet nárůst oteplování Země pod 3 ° C, ani tak to nestačí. Do konce století mohlo dojít k nárůstu průměrné globální teploty přibližně o 5 ° C. To je údaj vyšší než 4 ° C, před kterým výzkumníci varovali. Pro většinu současných ekosystémů by přinesl katastrofu. 

I když se dosáhne výrazně nižšího zvýšení teploty o 3 ° C, přesto jde o velkou hrozbu pro spoustu regionů a obyvatel. V novinách z roku 2017 vědci z Texaské University a University v kalifornském San Diegu varovali, že současný vývoj by mohl vést k oteplení o 3 ° C do roku 2050 s katastrofickými výsledky.

Řada ekosystémů by se zhroutila, včetně amazonských deštných pralesů, arktických a korálových útesových systémů, chudší národy a regiony by měly potíže udržet prostředí vhodné k životu. V tropech by se smrtící teplo udrželo nejméně 100 dní během každého roku. To by vedlo k migraci více než miliardy lidí z oblastí západní Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Blízkého východu do zemí s mírnějším klimatem. Zvýšila by se četnost extrémního počasí jako jsou horka, povodně a bouře.

Došlo by k omezení vodních zdrojů v tropech a subtropech, což by mělo dopady na dvě miliardy lidí na celém světě, v subtropech by zemědělství bylo neudržitelné. Tyto a další faktory by vedly k poklesu výnosů plodin a celosvětovému snížení produkce potravin, což by znamenalo prudký růst cen potravin.

Rostoucí hladiny moří by utopily níže položené ústí zemědělsky významných řek jako jsou Ganga, Mekong a Nil a tyto oblasti by byly opuštěné. Mnoho malých ostrovů by bylo neobyvatelných. I při oteplení o 2 ° C může být třeba přemístit více než miliardu lidí. Je proto nutné k riziku změny klimatu přistoupit s větší naléhavostí. Bez okamžité akce to nepůjde.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama