Na Jupiteru se objevily nové typy krátkých pulsů, jež dosud žádná sonda nezaznamenala

Výzkumníci nalezli na Jupiteru ve vyšším frekvenčním pásmu mezi 20 kHz a 150 kHz krátké pulsy / Pixabay
Kosmická sonda Juno krouží od roku 2016 po eliptické dráze okolo planety Jupiter. Každých 53 dní se dostane na vzdálenost pouhých několika tisíc kilometrů nad její plynný povrch.

Při každém blízkém průletu okolo Jupiteru sonda pravidelně zaznamenává elektromagnetické signály o slyšitelných frekvencích vyzařované bleskovými výboji v atmosféře planety. Elektromagnetický impuls se přitom mění v hvízdavý signál, jeho vyšší frekvence pak dorazí k sondě rychleji než ty nižší.

A nyní vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR analyzovali spolu s americkými kolegy záznamy elektromagnetického měření této sondy Juno. Nalezli v nich nový typ krátkých pulzů, které předtím žádná ze sond, které navštívily Jupiter, nezaznamenaly.

„O tom, že se blýská nejen na Zemi, víme již 40 let, hvízdavé signály poprvé zaznamenala v okolí Jupiteru sonda Voyager v roce 1979,“ vysvětluje Ivana Kolmašová, která spolu s Ondřejem Santolíkem z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR pracovala dva roky v týmu vědců tří západoamerických univerzit, NASA a výzkumného centra Southwest Research Institute v San Antoniu.

Nyní výzkumníci v záznamech měření elektrického pole na palubě sondy Juno překvapivě nalezli ve vyšším frekvenčním pásmu mezi 20 kHz a 150 kHz krátké pulsy. „Ukazuje se, že ionosféra Jupiteru je mnohem více variabilní a vyskytují se zde oblasti s výrazně nižší hustotou, než jsme dosud předpokládali,“ shrnuje Ivana Kolmašová.

„Vzhledem k tomu, že jsme pro naši analýzu dat použili data jen z osmi prvních blízkých obletů planety Jupiter a že se sonda Juno má přiblížit k Jupiteru celkem 34krát za dobu trvání mise, můžeme očekávat v budoucnu další překvapivá zjištění,“doplňuje Ondřej Santolík a dodává, že v současné době sonda Juno míří k planetě Jupiter po jednadvacáté a vědci ve zkoumání naměřených dat pokračují.

Vědci našli v sadě téměř šedesáti tisících záznamů fluktuací elektrického pole pořízených během osmi blízkých průletů sondy okolo planety celkem 445 případů nových pulzů. Pečlivou analýzou možných způsobů šíření zjistili, že jejich detekce na palubě sondy je možná jedině v případě přítomnosti oblastí s velmi malou hustotou plazmatu v ionosféře planety, kterými detekované signály proniknou až k sondě.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama