Čeští vědci vyšlechtili první kuře na světě, které je vidět i ve tmě! Co tento průlom v genetice znamená?

 
Další 3 fotografie v galerii
Díky aktivitě českých vědců se již brzy můžeme setkat s živými bioreaktory / Pixabay
Příběh Dolly, první klonovaná ovce, jistě všichni dobře známe. Nyní však čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přišli s průlomovými experimenty genetických modifikací u ptáků.

Konkrétně dokáží do kura domácího vnášet geny, které budou produkovat nebo korigovat požadované bílkoviny, třeba ty které používají viry a paraziti. A k čemu je to vlastně dobré? Výzkum může přispět nejen k nové metodě šlechtění, ale i k využití slepic jako živého bioreaktoru. 

Genetické manipulace ve smyslu přidání cizorodého genu do genetické výbavy organismu nebo naopak odstranění genu jsou u laboratorních zvířat běžnými metodami. V případě hospodářských zvířat umožňují měnit vlastnosti a užitkovost s rychlostí a specifitou, jakých klasická plemenitba nemůže dosáhnout. 

U savců se pak konkrétně využívají embryonální kmenové buňky izolované z raných zárodků, které lze pěstovat in vitro a do kterých je možné zavádět příslušné změny v DNA. U laboratorních myšek je tento postup zcela rutinní a již před 10 lety byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu za principy odstranění genu.

A proč vyšlechtili čeští vědci svítící kuřata? Jednoduše se z důvodu snadné detekci do genomu kuřat přidal červený fluorescenční protein mCherry. Je to jasný důkaz, že geneticky upravené buňky, které se vnesly do varlat kohouta, se potom objeví i u narozených kuřat. 

Čeští vědci (a jejich němečtí kolegové) transplantovali geneticky modifikované primordiální germinální buňky nikoli do krevního oběhu kuřecích embryí, ale do varlat dospělých kohoutů, kteří byli předem sterilizováni ozářením, čímž odpadla konkurence vlastních spermií.

Poněkud překvapivě se ukázalo, že transplantované buňky v prostředí dospělých varlat dokáží projít všemi stádii svého vývoje až k funkčním spermiím, které pak mohou zajistit přenos genetické modifikace na potomstvo.

Díky podobným projektů se v budoucnosti můžeme setkat s živými bioreaktory. Do dědičné informace kura domácího je možné vnést lidský gen a organismus zvířete z něj vyrobí léčebnou lidskou bílkovinu. Tato bílkovina vylučovaná do vaječného bílku se potom může stát základem pro výrobu celé řady léků.

Mohlo by vás zajímat

Reklama