Voda je nejčastější neuhlíkatá sloučenina na Zemi, k pití lze ale využít jen jedno procento

Dozvíte se také, proč je lepší pít vodu kohoutkovou než balenou / Pixabay
Má voda paměť? Proč rybníky, jezera a moře zamrzají odshora? A z jakého důvodu se voda v Himálaji vaří při nižší teplotě než třeba v Praze? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek přináší nová expozice "Voda" v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR.

Nová expozice má přimět příchozí k zamyšlení nad tím, jak se k vodě chováme, zda s ní neplýtváme, jak moc ji znečišťujeme a co pro ochranu vodních zdrojů může udělat každý z nás.

„Obyvatelé amerického Denveru denně spotřebují 538 litrů vody na osobu, zatímco lidé v ugandském městě Mbarara pouhých 14 litrů na osobu,“ informuje jeden z výstavních panelů. „Na území Česka ročně spadne zhruba 700 milimetrů srážek, což odpovídá 75 naplněným přehradám Orlík,“ píše se na dalším v češtině i angličtině.

Kromě překvapivých informací o světové i tuzemské spotřebě vody, jejích pozoruhodných chemických vlastnostech a síle, úpravě vody pitné a čištění té odpadní či o hydrologických a meteorologických měřeních se však návštěvníci výstavy dozvědí třeba i to, jak vodou šetřit v domácnosti nebo proč je lepší pít vodu kohoutkovou než balenou. 

Koloběh vody v přírodě i celý proces při jejím využívání člověkem návštěvníkům výstavy názorně přiblíží dva prostorové interaktivní modely. V počítačovém koutku si pak zájemci mohou sestavit vlastní srážko-odtokový model, který převádí dešťové i sněhové srážky na odtok povodí.

Expozice nabízí také možnost detailně prozkoumat reálnou automatizovanou terénní meteorologickou stanici s popisem jednotlivých čidel či ukázku nejrůznějších měřících přístrojů, jako jsou srážkoměry, tenzometry či vlhkoměry. Jak vypadá zblízka voda plná sinic nebo ta vltavská a čím vodu znehodnocuje člověk se zase návštěvníci dozvědí díky exponátům znázorňujícím různé typy vodního znečištění. Výstava potrvá až do 22. března 2020.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama