Vědci objevili molekulární kyslík v galaxii, jež je ovšem vzdálená 581 milionů světelných let

Vědci identifikovali přítomnost molekulárního kyslíku analýzou světelných vln, které dopadly na Zemi z galaxie Markarian 231, vzdálené od naší planety asi 581 milionů světelných let. Světelné vlny z Markarianu 231 pocházely z kvazi-hvězdného objektu neboli QSO. Vzdálené objekty QSO mají hvězdný vzhled, ale vyzařují světlo, které je posunuté do červené oblasti spektra a letí při nižší vlnové frekvenci, než je obvyklé.

Vzhledem k tomu, že světlo z Markarianu 231 pocházelo z QSO, prošlo díky své nižší vlnové frekvenci zemskou atmosférou bez jakýchkoli deformujících účinků. Čtení světelných vln proběhlo na dvou různých místech: třicetimetrovým dalekohledem IRAM ve španělské Granadě a dalekohledem Northern Extended Millimeter Array ve francouzských Alpách.

Na základě těchto údajů vědecký tým odhaduje, že v galaxii Markarian 231 by mohlo být více než 100krát více kyslíku, než dosud pozorovali v Mléčné dráze. Během posledních 20 let byl detekován molekulární kyslík na dvou dalších místech v Mléčné dráze, a to v mraku Rho Ophiuchi a v mlhovině Orion. 

Související

Petr Sýkora

Prototyp nového raketového motoru by mohl zkrátit…

Marek Kuřina

Astronomové pozorují slábnoucího rudého veleobra…

Lidé můžou po krátkou dobu dýchat čistý kyslík, ale normální funkce našich dýchacích systémů závisí i na jiných prvcích vyskytujících se ve vzduchu jako je dusík a oxid uhličitý. Dlouhodobé dýchání čistého kyslíku nám může způsobit trvalé poškození plic a kyslík v působí toxicky kvůli tomu, že krevní hemoglobin je zásoben více molekulami kyslíku, než dokáže zpracovat.

Přesto je kyslík jedním z klíčových prvků nezbytných pro rozvoj života. Odborný tým věří, že další výzkum vědcům pomůže pochopit, jak distribuce kyslíku ovlivňuje vývoj galaxií a jak může vytvořit nezbytné předpoklady pro formování života.