Nakládání s potravinami v EU se musí podle vědců změnit

Podle odborníků zatěžuje produkce potravin životní prostředí zásadním způsobem / Pixabay
Omezení plýtvání jídlem, změna spotřebitelských návyků, ale i celkové přehodnocení přístupu společnosti k potravinám. To jsou jen některé z návrhů odborníků, jak docílit udržitelného potravinového systému v zemích Evropské unie.

Na akutní potřebu proměny způsobu výroby a distribuce potravin v rámci EU upozorňuje aktuální zpráva vědecké poradní skupiny Evropské komise SAPEA (Science Advice for Policy by European Academies), jejíž členem je i Akademie věd ČR.

Produkce potravin je zodpovědná zhruba za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. A roční náklady na plýtvání jídlem dosahují stovky miliard eur. I kvůli tomu je podle autorů zprávy nutné od základů změnit dosavadní přístup obyvatel starého kontinentu k hospodaření s potravinami.

Jejich udržitelná produkce patří podle odborníků k nejvýznamnějším výzvám lidstva v jednadvacátém století. V Evropě, kde žije většina obyvatel v relativním nadbytku, to však na první pohled nemusí být zřejmé.

„Neuvědomujeme si totiž, že produkce potravin velmi zatěžuje životní prostředí a že v současné podobě je trvale neudržitelná. Zpráva komise mi dává naději, že na evropské úrovni bude této problematice konečně věnována taková pozornost, jakou si zaslouží,“ komentuje vznik dokumentu Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, koordinátor programu Potraviny pro budoucnost, který podporuje Akademie věd ČR v rámci své Strategie AV21.

„Potraviny představují velmi komplexní systém, v rámci kterého se prolínají sociální, ekonomické a ekologické aspekty,“ říká socioekonomický geograf Peter Jackson z univerzity v britském Sheffieldu, předseda multidisciplinární pracovní skupiny představitelů evropských akademií věd, která dokument vypracovala.

„Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že roční finanční náklady na plýtvání potravinami činí devět set miliard eur v ekonomických nákladech a dalších osm set miliard v sociálních nákladech. To je důvod, proč ‚business as usual‘ již není možný,“ vysvětluje vědec.

Mohlo by vás zajímat

Reklama