Severní linie Velké čínské zdi nebyla postavena jen kvůli ochraně před nájezdy mongolského dobyvatele Čingischána

Její severní část, která na délku měří 740 kilometrů a která měla podle původních předpokladů Čínu chránit před nájezdy mongolského dobyvatele Čingischána, ve skutečnosti kontrolovala pohyb civilistů.

Práce izraelských archeologů ve spolupráci s mongolským a americkým týmem byla založena na pozorováních dronů, satelitních snímcích s vysokým rozlišením a tradičních archeologických prostředcích pro mapování zdi. 

Stavba celé Velké čínské zdi, která je rozdělena do různých úseků, rozkládajících se svou délkou tisíce kilometrů přes severní Čínu, poprvé začala ve třetím století před naším letopočtem a pokračovala po celá staletí. 

Související

Radek Chlup

Oživlý hlas Titaniku: Kontroverzní mise chce vylovit…

Ilona Cílková

Dle nového výzkumu toužili muži v 18. století…

Severní linie Velké čínské zdi byla postavena v období od 11. až do 13. století v 72 menších shlucích. „Před naším výzkumem si většina lidí myslela, že účelem zdi je zastavit armádu Čingischána,“ řekl Gideon Shelach-Lavi, vědec z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který tuto studii vedl celé dva roky. Jenomže severní linie zdi, která leží převážně v Mongolsku a line se údolími, je blízko cestám a navíc je relativně nízká. K obraně území tedy sloužit nemohla. 

„Náš závěr je takový, že se spíše jednalo o kontrolování a popřípadě regulování pohybu lidí a hospodářských zvířat na hranicích Mongolska a Číny. Pohyb do některých oblastí mohl být i zdaněný." 

Archeologové také míní, že lidé mohli v chladných obdobích ve středověku hledat teplejší jižní pastviny, a tato zeď sloužila k jejich kontrole při těchto hromadných přesunech. Práce, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Antiquity, ještě pokračuje. Gideon Shelach-Lavi v publikaci mimo jiné i dodává, že severní linie zdi byla vědci a archeology do značné míry přehlížena.