Vědci ve 3D modelu zrekonstruovali tvář egyptského chlapce, který zemřel před tisíci lety

 
Další 1 fotografie v galerii
Rekonstrukce obličeje je vzhledem k originálu poměrně přesná / Andreas Nerlich
Na staroegyptské rakvi byl nalezen „portrét mumie“ patřící mladému chlapci, který zemřel mezi lety 50 př. n. l. a 100 n. l. Vědci se rozhodli zjistit, jak přesná je jeho skutečná tvář v porovnání s portrétem.

Pomocí CT skeneru nahráli do počítače lebku dítěte, aby vytvořili 3D digitální rekonstrukci jeho tváře. Rekonstrukce obličeje je vzhledem k originálu poměrně přesná, ale na malbě vypadá dítě mnohem starší než jeho přibližně čtyřletá skutečná podoba. Mezi další rozdíly patřila šířka nosního můstku a velikost úst. Obojí bylo na portrétu štíhlejší a užší.

V řecko-římské době bylo vytváření portrétů mumií u některých Egypťanů běžnou praxí. Obrázek byl podle římské tradice umístěn přes nabalzamovaný obličej, zatímco zbytek těla byl zabalen do lněných obvazů v souladu s tradičním staroegyptským pohřebním rituálem.

Od prvního objevení mumií s portréty v roce 1887 jich byla odhalena již více než tisícovka. Mumii chlapce badatelé odkryli v 80. letech 19. století na hřbitově blízko pyramidy Hawara v Dolním Egyptě. Místo se nachází v regionu Fayum, kde byly na hřbitovech uloženy ostatky pocházející z římského osídlení Egypta.

Portrét zobrazuje mladého chlapce s kudrnatými vlasy, zapletenými do dvou pramenů táhnoucích se podél čela a dozadu za uši. Oči měl hnědé, vyznačoval se dlouhým, hubeným nosem a malými plnými rty.

V Egyptském muzeu v Mnichově, kde je mumie uložena, vytvořili vědci pomocí CT skeneru digitální obraz chlapcovy lebky. Dokázali určit jeho věk a pomocí analýzy kostí a zubů i příčinu jeho smrti. Tým spekuluje, že zemřel na zápal plic, protože na CT objevili skvrnu signalizující znehodnocenou plicní tkáň. 

Andreas Nerlich, ředitel Ústavu patologie na mnichovské klinice Bogenhausen, se svým týmem rekonstruoval oči dítěte na základě průměru oční bulvy, odpovídající jedinci daného věku. Nos byl rekonstruován podle antropologické techniky Lebedinskaja, kde se vnější otvor zrcadlí v hruškovitém nosním svalu. K určení šířky nosního otvoru vědci použili polohu zubů dítěte. S využitím ultrazvukových skenů měkkých tkání u živých chlapců ve věku 3-8 let tým vytvořil pravděpodobný vzhled jeho tváře.

Rekonstrukce obličeje se podobala portrétu. Rozměry čela vzhledem k linii očí a vzdálenosti od nosu k ústům byly u portrétu i rekonstrukce stejné. Rozdíly se ale ukázaly u šířky nosního můstku a velikosti úst, oba rozměry byly na portrétu štíhlejší a užší než ve virtuální podobě. Obraz a 3D rekonstrukce jsou si ale přesto hodně podobné, proto se Nerlich domnívá, že portrét byl vytvořen krátce před chlapcovou smrtí nebo těsně po ní. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama