Detekována polární záře na kometě, ve sluneční soustavě je jedinečná

Takto vypadá kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko sledovaná kosmickou sondou Rosetta / NASA
Polární záře je tanec iontových částic ve vrchních strukturách atmosféry Země. Pro naší planetu tato nádherná podívaná není jedinečná, stejně tak jako není speciální ve vesmíru. Polární záře byla spatřena na všech planetách s výjimkou Merkuru. Nyní byla detekována na kometě. Jde o dříve nepozorovaný úkaz.

Kosmická sonda Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko detekovala ultrafialovou polární záři. Jak může být na kometě polární záře, když postrádá magnetické pole a atmosféru? 

Polární záře jsou generovány excitací nabitých částic v atmosféře. Zde na Zemi například sluneční vítr fouká do magnetosféry. Integruje tak s nabitými částicemi. Tyto částice směřují do horní atmosféry Země a pak proudí přes linie magnetického pole až k pólům, kde tvoří fascinující představení, při němž dochází k efektu vlnících se světelných záclon na obloze. 

Na každém tělese vznikají polární záře odlišně. Na Zemi a plynných planetách (třeba Jupiter) jde o působení slunečního větru na magnetické pole. Mars však magnetické pole nemá, polární záři tam vytvářejí protony slunečního větru, které přicházejí do kontaktu s řídkou atmosférou planety. 

„Najít polární záři na 67P, která postrádá magnetické pole, je překvapivé a fascinující,“ potvrdil unikátnost nálezu fyzik Jim Burch z Jihozápadního výzkumného ústavu. Nějaký druh atmosféry však komety mají, říkáme mu koma. Koma je plynný obal, který obklopuje kometární jádro. Uvolňuje se z jádra, když se kometa přibližuje ke Slunci, díky čemuž pak dochází k sublimaci ledu. 

Právě v tomto obalu detekoval spektrograf ultrafialového záření Alice na palubě Rosetty ultrafialovou záři. Detekovány byly dokonce i elektrony ze slunečního větru. V tom případě tedy jde o skutečnou polární záři, která na kometě opravdu vznikla. Nejedná se o jev, kterému říkáme „denní záře“. V takovém scénáři by šlo o působení slunečních fotonů na plyn, který z komety vytryskává, což také způsobuje efekt jisté záře. 

Simulace, která byla poskládána z dat sondy, ukázala, že linie meziplanetárního magnetického pole okolo komety jsou dostatečné k poskytnutí cesty ke zrychlení elektronů ze slunečního větru. Jelikož kometa nemá magnetické pole, je polární záře rozptýlená, na rozdíl od záře na Zemi. Kombinace procesu zrychlení a procesu excitace činí polární záři komety 67P unikátní v celé sluneční soustavě. 

Objev by mohl pomoci pochopit, jak se polární záře generují v celé sluneční soustavě. Kromě toho vědci mohou ultrafialovou záři zkoumat v různých vzdálenostech od Slunce, díky čemuž bude možné zjistit něco o proměnlivostí elektronů ve slunečním větru. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama