Jak správně rozumět klinickému hodnocení vakcín proti covid-19

„Úspěšně ukončenou třetí fázi klinického hodnocení hlásí společnosti Pfizer/BioNTech. Ve třetí fázi hodnocení je vakcína společností Astra Zeneca/Oxford University nebo Janssen, ve druhé fázi potom společný výzkumný projekt společností GSK a Sanofi,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Co však znamená, že je kandidátní vakcína v 1., 2., nebo ve 3. fázi klinického vývoje? Jak vypadá preklinické či klinické hodnocení a jaké parametry se zkoumají? Která vakcína nakonec spatří světlo světa a stane se běžně používanou očkovací látkou? 
 
Výzkum nových vakcín, tzv. preklinické a klinické hodnocení, je složitým, dlouhodobým procesem, během něhož se zkoumá zejména bezpečnost a účinnost nového přípravku. „Předtím, než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje tři fáze testování před jejím schválením a uvedením na trh a jednu fázi po uvedení. Její vlastnosti se ověřují v desítkách výzkumných centrech po celém světě, ve spolupráci s mnoha lékaři a dobrovolníky. Klinické studie nejčastěji realizují farmaceutické společnosti, někdy také samotné výzkumné ústavy, či národní a nadnárodní entity,“ vysvětluje Mgr. Dvořáček. 

Související

Martin Pokorný

Pacienti s příznaky COVID-19 se novým lékem CT-P59…

Martin Pokorný

Revoluční UV rouška českých vědců chrání před…

Mezinárodní konference pro harmonizaci technických požadavků pro registraci humánních léčivých přípravků, včetně vakcín, přijala v roce 1996 tzv. Směrnice správné klinické praxe (E6 ICH GCP 1996), kterými sjednotila do té doby existující směrnice pro klinické hodnocení v Evropě, USA a Japonsku. Tím byly vytvořeny podmínky pro vzájemně srovnatelný vývoj humánních léčivých přípravků na celém světě. Směrnice jsou organizovány doporučeními vydávanými Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v USA (FDA) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které pokrývají všechny aspekty výroby, preklinického a klinického vývoje vakcín.

„Celý proces vývoje vakcíny je pod maximální kontrolou odborníků a regulačních úřadů. Aby uspěla, musí projít přísným hodnocením a monitorováním bezpečnosti.  Před tím, než se vakcína dostane k českým pacientům, prověří EMA ve spolupráci s lékovými agenturami jiných členských zemí (včetně SÚKL), že splňuje veškeré náležitosti o kvalitě, bezpečnosti a účinnosti,“ vysvětluje Mgr. Irena Storová, MHA, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).   

První část výzkumu: preklinické hodnocení v laboratoři 

Nedílnou součástí výzkumu vakcíny předcházející klinickému hodnocení je období preklinického a laboratorního vývoje, kdy jsou definovány vlastnosti (fyzikální, chemické a biologické) dané kandidátní vakcíny, včetně indikátoru bezpečnosti a imunogenity. „Hlavním smyslem je první ověření bezpečnosti látky a navození imunitní reakce,” uvádí MUDr. Daniel Dražan, DD ordinace s.r.o. 

„Do preklinické fáze řadíme hlavně identifikaci vhodného antigenu, u kterého předpokládáme, že vyvolá dostatečnou imunitní odpověď organismu, dále jeho výrobu a také farmakodynamiku neboli zjišťování mechanismu účinku, reakce na podanou dávku či potenciální způsob aplikace,” doplňuje doc. MUDr. Igor Kohl, CSc., předseda Vakcinačního centra, spolku pro klinické hodnocení očkovacích látek. 

Poté následují studie toxicity na laboratorních zvířatech, jež mají za cíl zhodnotit případný toxický efekt na orgány, imunitní a krvetvorný systém. U vakcín používajících nová adjuvans, tedy přídatné látky zvyšující imunitní reakci organismu, jsou navíc vyžadovány tzv. farmakokineticke studie. „Jedině tehdy až jsou k dispozici všechny parametry týkající se bezpečnosti, imunogenity a účinnosti na zvířecích modelech, je možné zahájit klinické hodnocení na lidských subjektech,” popisuje docent Kohl. 

Klinické hodnocení 

Klinické hodnocení následuje po úspěšném preklinickém testování a schválení nezávislými regulátory. „Každé klinické hodnocení má více cílů, z nichž jeden, nebo více jsou tzv. cíli primárními neboli hlavními, ostatní jsou sekundární čili vedlejší. Všechny se týkají bezpečnosti a účinnosti zkoušené vakcíny,” uvádí MUDr. Daniel Dražan. 

V rámci schvalování, zda lze danou klinickou studii realizovat, musí být doloženo splnění požadavků vyplývajících ze Správné klinické praxe, zhodnocení rizik a přínosů kandidátní vakcíny a zajištěna ochrana osobních údajů. „Například všechna klinická hodnocení na území ČR podléhají platné legislativě, správné klinické praxi, etickým a právním kodexům a musí být rovněž schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv i příslušnou etickou komisí. V případě, že klinické hodnocení bude probíhat ve více centrech, je vyžadováno také schválení nezávislé Multicentrické etické komise,“ vysvětluje paní ředitelka Storová.   

„Zapojení těchto nezávislých orgánů zaručuje, že navrhované studie jsou eticky a medicínsky akceptovatelné, účastníci studie jsou plně informováni o výhodách a rizicích souvisejících s účastí ve studii či že zkoušející podnikají příslušné kroky k ochraně subjektů před jakoukoliv újmou. Pečlivě provedené a dobře designované klinické studie jsou nejbezpečnější a nejrychlejší cestou k nalezení léčby nebo prevence, a tím i nových cest ke zlepšení zdraví populace,” uvádí docent Kohl. 

Fáze klinického hodnocení 

Klinické hodnocení vakcíny probíhá ve čtyřech fázích, které prokazují bezpečnost, imunogenitu, reaktogenitu a účinnost dané kandidátní vakcíny, přičemž fáze I-III jsou nutné pro registrační řízení a postupně v nich přibývá počet dobrovolníků, kteří se hodnocení účastní. 

Specifikum vývoje vakcíny proti covid-19 

Vývoj vakcín proti covid-19 probíhá značně akcelerovaně (urychlují se však pouze administrativní kroky, urychlení se netýká opatření k posouzení bezpečnosti). Zrychlení tohoto procesu je možné díky tomu, že výzkumníci vycházejí ze zkušeností s vakcínami na SARS, MERS, Ebolu a další onemocnění.

Urychlení usnadňuje i průběh pandemie, který umožňuje zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení.