Mnoho dnešních savců nevidí barevně kvůli dinosaurům. Odsoudili je totiž k nočnímu způsobu života

Již několik desetiletí paleontologové předpokládají, že savci v době dinosaurů takříkajíc tahali za kratší konec. Jinými slovy, že šlo vesměs o malá ustrašená zvířátka, která se přes den schovávala v norách a aktivní se stávala až s nocí, kdy se tehdy dominantní dinosauři ukládali k odpočinku.

Na této představě je ovšem několik nepřesností – například víme, že ne všichni druhohorní savci byli trpaslíci (ačkoliv i oproti průměrně velkým dinosaurům byli opravdu drobní), a že někteří dokonce pojídali i mláďata menších druhů dinosaurů.

Druhohorní savci žili většinou v temnotě

Také zřejmě nebude pravdou, že všichni dinosauři byli aktivní pouze přes den a v noci nikdy nelovili. Nedávno publikovaná odborná studie vědeckého týmu z University College v Londýně a z Muzea přírodní historie při Univerzitě v Tel Avivu nicméně dokládá, že v zásadě je zmíněná představa správná – naši druhohorní savčí předkové byli skutečně nočními tvory, a to platilo až do velkého vymírání na konci křídy před 66 miliony let. 

Související

Radek Chlup

V pravěku žil na Madagaskaru podivný pták, vypadal…

Vladimír Socha

Nedávno objevený obří ptakoještěr z Rumunska mohl…

Teprve po dramatickém vyhynutí dinosauřích vládců pevnin na počátku paleocénu se totiž objevily první plně „denní“ skupiny savců!

Dinosauři drželi savce "pod krkem"

Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy, a ti nebyli schopni jim za denního světla plně ekologicky konkurovat. Opět tedy získává podporu představa, že nebýt vyhynutí dinosaurů, dnes bychom tu (přinejmenším zatím) nebyli, stejně jako mnohé jiné savčí vývojové linie.

Nabízí se však také vysvětlení skutečnosti, proč člověk a mnozí další primáti vidí v denním světle lépe než mnohé jiné druhy savců. Výzkum publikovaný v periodiku Nature Ecology & Evolution analyzoval data od 2415 žijících savčích druhů za pomoci počítačových algoritmů za účelem rekonstruování pravděpodobných znaků aktivity u jejich dávných předků. A jaký byl výsledek?

Rozvoj nastal až po vyhynutí dinosauřích hegemonů

Dva rozdílné vývojové stromy savců s alternativními časovými osami přitom v překvapivé shodě ukázaly, že denní aktivita se objevuje přibližně až v době před 66 miliony let, kdy velké vymírání na konci křídy uvolnilo savcům cestu k překotné evoluční radiaci.

Ukazuje se také, že tento přechod od nokturnální k diurnální aktivitě se neobešel bez přechodného stádia kombinované noční i denní aktivity, trvajícího až několik milionů let. K jasnému výsledku v podobě rychlého přechodu savců k denní aktivitě po vyhynutí dinosaurů přitom vedly závěry z několika různých analýz, jde tedy o velmi dobře podepřenou představu.

Proč vidí člověk barevně

Studie dále ukazuje, že mezi prvními savčími skupinami zřejmě přešli k plně dennímu způsobu života vývojově vyspělí primáti, jako jsou hominoidi gorily a giboni nebo kosmanovití tamaríni. To se stalo někdy před 52 až 33 miliony let, což je rozptyl závisející na použité analýze. 

Každopádně může jít o jeden z důvodů, proč právě primáti (včetně člověka) dnes vidí barevně, zatímco mnozí jiní savci nikoliv. Autoři zmíněné odborné práce jsou si dobře vědomi úskalí, jaké jejich poměrně odvážné vývody skýtají. Usuzovat na ekologii vyhynulých tvorů z pouhých fosilií je velmi ošidné a rekonstruovat celou evoluční historii velké skupiny rovněž. O pouhou náhodu se ale nejspíš nejedná.

Fotogalerie

 

3

fotografie