V sibiřském permafrostu bylo objeveno tělo vyhynulého nosorožce vlněného z doby ledové

Nosorožci vlnění měli podle paleontologů velmi hustou srst / Anastasia Loginova
V sibiřském permafrostu byla nalezena zmrzlá mrtvola mladého nosorožce vlněného z doby ledové. Má neporušenou srst v barvě lískových oříšků. Z 80 % dochované ostatky zvířete, vykopané v srpnu 2020 v Abyyské oblasti v Jakutsku, obsahují důkazy také o posledním jídle zvířete.

Ostatky zvířete objevil místní obyvatel Alexej Savvin. Zahrnují vnitřní orgány včetně zubů, částí střev a tukové hrudky. Odborníci se domnívají, že pozůstatky jsou s největší pravděpodobností staré asi 34 000 let, přesné stáří ale potvrdí teprve radiokarbonová metoda datování.

K nálezu došlo poblíž místa, kde byl v roce 2014 vykopán jediný dosud známý exemplář nosorožce vlněného, zvaný Saša. „Podle předběžných odhadů byl vloni objevený nosorožec starý tři nebo čtyři roky a je to velmi mladý jedinec,“ uvedl paleontolog Albert Protopopov z Akademie věd Jakutské republiky.

Nosorožec se pravděpodobně utopil v řece. Dochovala se část jeho vnitřních orgánů, což umožní podrobněji studovat, co tento druh jedl a jak žil. Vědci poblíž pozůstatků pradávného tvora, jehož pohlaví zatím nebylo stanoveno, našli také roh. 

Saša, nosorožec vlněný vylovený ve stejné oblasti před šesti lety, pocházel z doby zhruba před 34 000 lety. Nový nález by ale podle vědců mohl pocházet z období před 20 000–50 000 lety. Odborníci předpokládají, že zahynul v létě. Podle Protopopova je abyyský nosorožec jediným svého druhu na světě. V současné době se nový exemplář nachází nedaleko místa nálezu. Bude zde do doby, než počasí dovolí jeho transport do hlavního města Jakutské republiky. 

Saša, které bylo v době smrti sedm měsíců, měla blonďaté kudrlinky, zbarvení, které je v kontrastu s břidlicově šedými nosorožci v Africe. Nově nalezený jedinec, u něhož se dochovaly i pahýly dvou rohů, naznačuje, že nosorožci vlnění byli mnohem větší než jejich současné protějšky. Kdysi se potulovali po dnešní Evropě a Rusku, a dokonce se stopy po nich zachovaly i na jihu Anglie.

Podle paleontologa Valerie Plotnikova z Akademie věd Jakutské republiky nálezy ukazují, že nosorožci vlnění měli velmi hustou srst. Dříve této skutečnosti napovídaly jenom skalní obrazy ve Francii. V současnosti se ale vědci na základě tlusté srsti s podsadou domnívají, že tito nosorožci byli už od mladého věku dobře přizpůsobeni chladnému podnebí.

 
Vstoupit do diskuze  (1)

Mohlo by vás zajímat

Reklama