Degustační experiment potvrdil, že levné víno chutná stejně jako víno drahé

Experiment byl proveden během jedné veřejné akce na univerzitě v Basileji / Pixabay
Čím dražší láhev si pořídíme, tím více si víno v ní obsažené dokážeme vychutnat. A to i v případě, že kvalita nápoje neodpovídá skutečné ceně. S těmito výsledky přišli v rámci degustačního experimentu, který můžete zkusit i vy na vaší rodině či přátelích, švýcarští vědci z univerzity v Basileji.

Příběh, který se odehrál v prestižní francouzské restauraci Balthazar v New Yorku v roce 2002, inspiroval dokonce i vědce. V podniku na 80 Spring Street se rozhodl užít večer mladý pár a čtyři podnikatelé z Wall Street.

Podnikatelé si objednali Château Mouton-Rothschild, nejdražší víno v nabídce z roku 1989 za dva tisíce dolarů (44 324 Kč). Mladému páru obsluha měla přinést nejlevnější víno restaurace, Pinot za 18 dolarů (398 Kč).

Oba stoly si svá vína bezstarostně užívaly. Nikoho však nenapadlo, že obsluha karafy s vínem omylem prohodila. Takže zatímco podnikatelé z Wall Street si pochvalovali to nejlevnější víno, jaké mohli dostat, a považovali jej za Mouton-Rothschild, mladý pár žertem předstíral, že pije víno drahé. Dvojice si ale neuvědomovala, že skutečně takové víno konzumuje.
 
Zní to sice neuvěřitelně, ale k podobným chybám opravdu dochází. Naznačují to rostoucí výzkumy v oblasti psychologie a neurovědy. Mezi ně patřila i studie švýcarských vědců, kteří cíleně manipulovali s cenami vína při skutečné degustaci v přirozeném prostředí. Sklenka levného vína nám bude chutnat o to lahodněji, pokud se dozvíme její vysokou cenu, vyplývá z výsledků.
 
Experiment byl proveden během jedné veřejné akce na univerzitě v Basileji. Oddělení psychologie k pobavení návštěvníků přispělo degustací vín. Akce, která za celý den přilákala 140 osob, obsahovala 15 minut trvající bloky s ochutnávkami oblíbeného hroznového nápoje. Každému byl přidělen vlastní stůl bez možnosti komunikace s ostatními. To proto, aby nebyl ovlivněn pocit z degustace.
 
Účastníci dostali šest malých sklenic s vínem. Ochutnávali v náhodném pořadí, po každém doušku očistili horní patro vodou pro další, neposkvrněnou ochutnávku. Polovina sklenic obsahovala troje různá vína bez známé ceny.

Ve zbylých sklenicích byla rozlita trojice vín nízké, střední a vysoké ceny s viditelnou maloobchodní značkou. Na každém stole však bylo jedno, dvě, nebo žádné víno s uvedenou cenou, která byla klamná.
 
V případě alkoholických nápojů se skrytou cenou nedošlo k žádným změnám v hodnocení bez ohledu na skutečnou cenu. Potěšení z vína vzrostlo až tehdy, když byla cena klamně navýšena.

Například levné víno, jehož cena byla nastavena tak, aby překonala cenu vína střední třídy, bylo u amatérských degustátorů oblíbené. Vychutnávali si jej vždy ještě jednou. „Víno může položit pravdu. Ale subjektivní zkušenost také může spočívat v ceně,“ uvedli vědci.
 
Jejich výsledky v podstatě odpovídají dřívějším studiím, které pojednávaly o tom, že manipulace s cenami vína mohou ovlivnit to, jak příjemně nám nápoj chutná, i když jeho intenzita ve skutečnosti zůstává v souladu s jeho reálnou cenou. Tato studie je však průkopnická v tom, že byla provedena s nic netušícími návštěvníky univerzity. Tedy v přirozeném prostředí.

Mohlo by vás zajímat

Reklama