Po coworkingu přichází coliving, sdílené bydlení není určené pouze mladým

Colivingové projekty zatím primárně vyhledává generace mileniálů ve věku od 24 do 39 let / Pixabay
V Češích dlouhodobě přetrvává potřeba něco vlastnit – od jízdního kola přes auto a chalupu až po rodinný dům či byt. Světový trend se ovšem ubírá jiným směrem: v duchu myšlenky, že mít k nějaké věci přístup je lepší než si ji koupit, protože je to nejen levnější, ale i ekologičtější.

Navíc v době moderních technologií a sociálních sítí, které mají za cíl lidi propojovat, ale přitom v nich často vyvolávají pocity osamění a izolace, tento princip umožňuje dosáhnout, aby k sobě měli lidé znovu blíž.

Příkladem za všechny je celosvětový rozmach colivingu, který již dávno překonal mýtus o tom, že je vhodný maximálně pro studenty. Stále většího významu nabývá v současné turbulentní době, kdy se ukazuje jako ideální forma bydlení pro ty, kdo chtějí pružně reagovat na nepředvídatelné situace a vyhnout se pasti vysokých cen nemovitostí.

Společnost CBRE zanalyzovala klíčové západoevropské metropole jako Londýn, Amsterdam, Berlín nebo Vídeň, kde je spolubydlení naprosto běžné. Výsledky ukazují, jak silný potenciál může coliving mít i pro český trh. A to nejen z pohledu jednotlivců, kteří potřebují bydlet, ale také investorů hledajících zajímavé příležitosti.

Charakteristickou vlastností colivingu je sdílení. Obyvatelé mají k dispozici soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou již společné. Ať už se jedná o kuchyň, obývací pokoj anebo třeba tělocvičnu, hernu, bar či speciální pracovní prostor ve stylu coworkingu. Výhodou je, že spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní.

"Podobné projekty se často nacházejí v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájmem na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav z CBRE.

Měnící se způsob práce, rostoucí podíl singles ve velkoměstech a rozvoj sdílené ekonomiky nutí lidi přehodnocovat prostředí, v němž chtějí žít. I když colivingové projekty primárně vyhledává generace mileniálů ve věku od 24 do 39 let, postupně se začíná prosazovat i mezi dalšími věkovými kategoriemi.

„V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. V současnosti mají už některá centra klienty na čekací listině. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřena. Očekáváme, že u colivingu bude vývoj obdobný. Na tomto konceptu již funguje bydlení pro studenty, které provozují například společnosti Zeitraum a Karlín Group v Praze anebo CTP v projektu Domeq v Brně. Komunitní bydlení pro všechny bez ohledu na věk chystá třeba Acord Invest a Trigema, rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost. Nově se chystá otevřít WorkLounge Living na Žižkově,“ uvádí Jakub Stanislav.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama